Kitetidayta Ootho 25
1 Fisxxossay ba ayssiza dere Qissariya gellidi hedzdzu gallas aqqetidi heppe Yerusalame bides.
Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
2 Hen diza qeessata hallaqatine issi issi Ayhudista garssafe gita gita asati Phawulossa bolla ba mooto shishshida; “Phawulossa ha Yerusalame ehidi nus loo7o ooso oththarkki” giidi wossida; istti hessa giday Phawulossa naagidi oge bolla wodhdhanas kooyda gishaskko.
I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,
Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě.
4 Gido attin Fisxxossay “Phawulossay Qissariyan qachcho keeththan naggetes; takka ha7i elle simmada he izakko baana.
A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede.
5 Inte garssafe dannateth dizaytti tanara Qissariya beeto; Phawulossay oththida qohoy diza gidikko hen mooteto” gides.
Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
6 Fisxxossay osppun woykko tammu gaallassafe daroontta wode isttara gamm7idi guye Qissariya bides; He gakkida mala wonttetha gallas pirda wombbora bolla uttidi Phawulossa izakko shishshana mala azazides.
A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.
7 Phawulossay iza sinthth shiiqin Yerussalamepe yida Ayhudati Phawulossa giddothidi markkay bayndda daroo deexxo mooto iza bolla shishshida.
Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
8 Phawulossaykka “Tani Ayhuda woga bolla gidin Xoossa keeththa bolla woykko Rome kawoo Qessare bollaka gaaththida qoohoy deena” giidi istta mootoza shaariza mallththe isttas immides.
Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
9 Gido attin Fisxxossay Ayhudata uhaaththaayssanas koyidi Phawulossa “Ne Yerusalame baada hayssa yooza hen ta sinththan pirdistana koyazii?” gides.
Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou?
10 Phawulossay qasse hizzgidi izas zaarides “Hekko ta pirdistanas tas bessiza Qessare pirda wombbara sinththan eqqadis; nekka loo7etha erriza mala ta Ayhudata bolla ooththida aykko qoohoy deena.
I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
11 Ta qoohida gidikko woykko tana hayqqos gaaththiza qooho ta ooththida gidikko ta hayqoppe attana giike; Gido attin istti shishshiza mootoy mela hada gidiko oonikka tana isttas aththi immanas dandda7ena; Takka ta yooy Qeessare sinthth shiiqana mala yigibaayne gadis.”
Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
12 Hessa wode Fisxxossay bena zoorizayitara hasa7etidi “ne Qeessareko yigibaayne giza gidiko Qeessareko baanddassa” gides.
Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
13 Guuththa gaallassatape guye kawoo Agirphphayne Barniqey Fisxxossa “Hashshu loo7on yadassa” gi mokkanas gede Qissariya bida.
A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
14 Istti hen daroo galas uttida gish Fisxxossay Phawulossa yooza kawoo Agirphphas hizzgi yootides “Filkisey qaachcho kethan yegi agiida issadey haan dees.
A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení,
15 Ta Yerusalamen bida wode qeessista hallaqatinne Ayhudata ciimmati ha addeza yoo taako ehidi ta iza bolla pirdana mala oychchida.
O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
16 Ta qasse mootetidadey mootizayta sinththan eqqidi bena mootiza yoozas beessiza malththe immontta dishin mootetidade aththi immooy Rome kawootethas woga gidena” gaada zaaradis.
Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
17 Hessa gish iza mootizayti shiiqetidi yida mala herakka wonttetha gallas pirda wombboran uttada Phawulossa ta sinthth shishshana mala azazadis.
A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže.
18 Iza mootizayti iza achchan eqqida wode istti iza bolla shishshida mootoy ta baggara izi iitta oothontta agena gaada qopida mala gidibeyna.
Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval.
19 Gido attin istti izara mootetizay ba ammano gishshine Phawulossay issi hayqqidade (Paxa dees) giza Yesussa gish gidides.
Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
20 Takka hessa mala yoo qora xeellanas tana metida gish Phawulossa (Ne Yerusalame baada heyssa yooza hen pirdistana koyyaz?) gadis.
Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
21 Hizzgin izi qasse yoozi Rome kawoo sinththan beyistana mala koyidi (ta yooy Qeessare sinthth shiiqana mala oychchayss) gida gish iza yoo Qeessarekko ta yeeddana gakkanaas izi qachcho keeththan gamm77ana mala azazadis.”
A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
22 Agirphphay Fisxxossa “Takka izi giza siyana koyayss” gides; Fisxxossaykka “Wontto siyanddassa” gides.
Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
23 Hessa gish wonttetha gallas Agirphphayne Barniqey kawooti mayiza mayo maydine daro bonchora ola asa halaqatarane he kaataman diza giita asatan azhabbeti yiidi pirda keeth gellida. Hessafe guye Fisxxossay Phawulossa xeeyigisides.
Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.
24 Fisxosay hizzgides “Kawoo Agirphpha! qass nunara diza asato; Ayhuda asati wuri (hayssi addezi hayssafe guye paxxa daana beessena) giidi wassishe Yerussalamenkka haanikka iza bolla pirdistana mala istti tana oychchizay hayssa inte beeyiza addeza gishshaskko.
I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
25 Ta ta boggara iza hayqqos gaaththiza issi balakka iza bolla demmabeyikke. Izi ta yooy Rome kawoo sinthth shiiqi beeyeto gida gish ta iza he yeeddanas qachchadis.
Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.
26 Gido attin iza gish ta ta godas xaahaaththaana giza errettida yoy deena; Hessa gish iza issi issi pacce oychchota oychchiko tas xaahaaththaanaysi daanakkone gaada inteko; harapekka kawoo Agirphpha neekko shishshadis.
O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti.
27 Gasooykka qachcho assi puude bollattiza dhoqqa dannakko bishin izi mootetiza yo qonccisontta aggoy asa eyya kessizayssi tas bettides.”
Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.
