Kitetidayta Ootho 13
1 Anxxokiyan diza wossa keeththan nabetine asttamareti deetes. Heyitika Barinabassane Negeere geetettiza simmoonara qarrena dere ass lukiyosara herodossara isfe diccida minaherane sawulera wuri isfe deetes.
Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
2 Heyiti wuri Godas goyinshshene xoommishe dishin xiillo ayanay “barinabassane sawule ta istta xeeyigida ooththos taas shaaki kessite” gides.
A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
3 Isttikka xoomii wossidi ba kushshe istta bolla wooththidape guye moyizzida.
Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
4 Barinabassayne sawuley xiillo ayana kiitan dugge seleewuqiya wodhdhida, hepeeka markkaben geellidi qophphirose bida.
A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
5 Silmmana gizasso gakkidi ayhudista wossa keethatan xoossa qaala sabbakida, marqqosa geetettiza Yanssayka isttara biidi istta maddides.
A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
6 Haruro biita qophphirosse ha gaxxape heni gaxxa gakkanaas kanththi kezidi phaafo gizasso gakkishin issi ayhude asashin marone wordo nabe Bariyesussa geetettiza ass demmida.
A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
7 Izikka issi sarigoosa phawulossa geetettiza wozanama dere ayisizzadeera isfe dees. Ha dere ayssizza addezi Xoossa qaala siiyana koydi Barinabassane Sawule xeeyigisiidees.
Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
8 Marozi Elliimassay ba sunththa birshechcha mala dere ayisizzayssi ammanontta mala dhubanas kooyidi isttara eqqetidees.
Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho, ) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
9 Phawulossa geetetida sawuley Xiillo Ayanay izan kumini maroza tishshi histti xeellidi
Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
10 “Neeno xiillootethas wursioos morkkeezo! geneyinne iitateeththi nenani kumiidayso haysso dabbuloossa noo! Goda suure ogge geelaseththafe shemipikii?
Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
11 Hekko ha7i Goda kushshey ne bolla dees. Ne qooqana, hannife guye awa poo7o issinokka beeyakka” gidees. Herakka sharumayne dhumay iza bolla wodhdhidees. Kushshe oykki bena kaallethanade koshshu hene hane gidees.
A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
12 Deere aysizaysi ha hanida yooza beeyidi goda gish siyida timmiriteni malaleetidi ammanidees.
Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
13 Phawulossayne izara dizaytti Phahaaththaupe denddiidi Phinihaaththailiya geetettizasoon diza Phergen geetettizasoo markaben geli bida, Yanissay isttafe shaaketidi guye Yerusalame simmides
A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
14 Istt gidikko Phargefe danddi Phisiidiya gidooni diza gede Anxxokiya bida, Sambbata gallas Ayhudata wossa keethi geeli uttida.
Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
15 Musse woga maxxahaaththaatine nabeta maxxahaaththaati nabbabeetidape guye Ayhudista wossa keeththa halaqqati “nu ishaato intes hayssa asa zoorana qaalay diikko has7aite” giidi isttakko assi yediida.
A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
16 Phawulossaykka deenddi eqqidi ba kushshera malattidi hizzgides “inteeno Isra7ele asato qasseka inteno xoossas babbizza Isra7ele dere ass gidontayto siiyite.
Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
17 Ha Isra7eele dere Xoossi kasse nu aawatta doorides, Istti gibixxe biittan dishshin istta dhoqqu dhoqqu histtidees. Be wolliqamaq qessera heepe istta kesiides.
Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
18 Oyddu taammu laythth kumeth istta bazzo biitan danddaides.
A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
19 kanane biittan dizayita lappun kawoota dhayissidi istta biitta ba deretas ista gade histti latissiides.
A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
20 Hess wuri poletiday oyddu xeistane ichchachu taammu layththata garsana. Hessafe guye nabe Samela wode gakkanaas istta pirdiza dannata immides.
A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
21 Hessafe guye derey ba bolla kawoo kawoothana mala Samela wossides, Xoossikka Biiname baggafe Qisse na Sa7olle isttas immides. Izika istta oyddu tammu laythth hariidees.
A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
22 Sa7olle sharidape guye dawute kawooththidees, Iza gish “Ta wozinna mala haniizadene ta kooyidayssa wursi oththiza Iseeyee na dawite ta demmadis” giidi Dawite gish Xoos markkatidees.
A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
23 Xoossikka ba caaqoo qaaladan ha addeeza zeereththafe ass ashshizade Yesussa isiraeles ehidees.
Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
24 Yesussay yanape kase Yanssay Isiraele derey wuri marootethan geelidi xamaqqistana mala sabbakkidees.
Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
25 Yanssay ba kittetidayssa pollo bolla dishe “ta intees oonna milatazzina? ta kittetidayssa gidikke haray attoshin ta izas too caamma kire birshanas besoonttadey taape guyera yana” giides.
A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
26 Inteno Abirame zeerethafe yeeletida nu ishato; qasseka inte giidoonkka xoossas babbizayti wuri hayisi atooteetha kiitay kittetiday nus wursotaskko.
Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
27 Yerusalame asatine istta hallaqati Yesussa erribeytena. Gido attin isti iza bolla pirdida; hessanikka sambbatan sambbatan nabbabetiza kasse nabeta qaalay iza bolla pooletidees.
Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
28 Iza hayqqoos gaththiza issi gasokka isti demoontta agiikokka Philaxoossay iza bolla hayqqo pirda pirdana mala wossida.
A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
29 Iza gish xafeetidayssa isti wursi poolidape guye iza kaqqetida miiththa bollafe gaden woththidi duhaaththaon moogiida.
A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
30 Gido attin Xoossi iza hayqqoppe denththides.
Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
31 Gallilape Yerusalame gakkanaas benara dizayitas daroo wode beettides; heeytikka ha7i iza gish deretas markkata.
Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
32 Nukka kasse Xoossi nu aawatas caqqida mishirachcho qaala intes sabbakkos.
A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
33 Yesussa kitidi isttas caqqida qaala nus; istta nayitas poolides, Hessika mazumure maxxafan namm7anththo shemppon “ne ta na; ta nena hach yeladiis” geeteti xafeetides.
Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
34 Qasseeka izi wooqqontayssanne Xoossi iza hayqqooppe denththidayssa shaakki erana mala “anjjetidayssane ammanetida Dawutte anjjoo ta intes immana” gides.
A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
35 Hessa gish harasonkka “ne geshshay hayqqi wooqana mala ne kooyaka” gees.
Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
36 Dawitey ba woden Xoossa sheene mala ooththidape guye hayqidees, kase ba aawatara mogeetiini iza ashshoy wooqqidees.
David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
37 Xoossi iza hayqqoope denththidadeey izi gidikko wooqibeyna.
Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
38 Hessa gish ta ishshato nagaras marooteethi bettizay Yesussa baggara gididayss intes sabbaketidayssa errite.
Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
39 Iza ammanizadeey wuri kase musse woga baggara deemmontta xiillotethth deemmana.
A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
40 Hessa gish kasse nabeeti “inteeno qidhdhiizayto xeellite, malalletiitenne, dhayite, intes oonikka yootin ammananas inteena metiza miishshi ta inte woden ooththana” gida qaalay inte bolla gakkontta mala naggeetite.
Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
42 Phawulossayne Barinabassay Ayhudata wossa keethafe kezzishin asay istta ha istti yootida qaala kaalliza sambbata gallas zaari yootana mala wossides.
A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
43 Shiiqooy lalletidappe guye daroo Ayhudatine Ayhudata ammanon geelidi Xoosu goyniza asati phawuloossane Barinabassa kaallida. Phawulossanitkka istta qoofisishe istti Xoossa keyatethan minni deyana mala zoorida.
A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
44 Kaalliza sambbata gallas kaatama asape guththati xalala attin dariza baggay wuri Goda qaala siiyana shiiqides.
V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
45 Ayhudatikka daroo dere beeyidi qanateetethan kuumida. Phawuloossa hasa7a eqqeetishe iza cayiida.
A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
46 Phawuloossayne Barinabassay babbontta xalateththan “Xoossa qaalay kooyiro intes hasa7istanas beeses. Shin inte qaala leqqidista. Intes merina deyooy beesonttayssa interkka inte bolla piriddida gish hai nuni gede ayhude gidoontta deretakko baana koyees. Qassekka Goday nuna “ass attiza ogge biitta gaxxa gaththana mala ta nena Ayhuda gidonta deretas poo7o histta kittadis gi azazides” gida. (aiōnios g166)
Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (aiōnios g166)
Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
48 Ayhude gidoontta derey hassa siyidi daroo uhaaththaaetides. Goda qaalaskka boncho immidees. Medhdhina deyoos gigetida derey wuri ammanides. (aiōnios g166)
A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (aiōnios g166)
49 Goda qaalay heran diza dere wursoso gakidees.
I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
50 Ayhudati qass ayana hanoon kassepe miinnizayitane duussan bonchetida maccashshata hessathoka kaataman diza gita asata denththethiidi Phawulosa bollane Barinabassa bolla godetethi denththidi ba derepe kessi goddida.
Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
51 Phawulossayne Barinabassay ba baggara asay istta ixxidayssa beessanas ba too bolla diza guduula ba toope piitidi Iqooniyo gizaso bida.
A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
52 Ammaniizayti uhaaththaayssanine xiillo ayanan kuumida.
Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
