Romains 8
1 Il n’y a donc pas maintenant de condamnation pour ceux qui sont en Jésus-Christ, qui ne marchent pas selon la chair.
My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti.
2 Parce que la loi de l’esprit de vie, qui est dans le Christ Jésus, m’a affranchi de la loi du péché et de la mort.
Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit.
3 Car ce qui était impossible à la loi, parce qu’elle était affaiblie par la chair, Dieu, envoyant son Fils dans une chair semblable à celle du péché, a condamné le péché dans la chair à cause du péché même,
Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti.
4 Afin que la justification de la loi s’accomplît en nous qui ne marchons point selon la chair, mais selon l’esprit.
Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem.
5 En effet, ceux qui sont selon la chair goûtent les choses de la chair; mais ceux qui sont selon l’esprit ont le sentiment des choses de l’esprit.
Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován.
6 Or la prudence de la chair est mort; mais la prudence de l’esprit est vie et paix;
Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit.
7 Parce que la sagesse de la chair est ennemie de Dieu; car elle n’est point soumise à la loi de Dieu, et elle ne le peut.
8 Ceux donc qui sont dans la chair ne peuvent plaire à Dieu.
9 Pour vous, vous n’êtes point dans la chair, mais dans l’esprit, si toutefois l’esprit de Dieu habite en vous. Or si quelqu’un n’a point l’esprit du Christ, celui-là n’est point à lui.
Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu.
10 Mais si le Christ est en vous, quoique le corps soit mort à cause du péché, l’esprit vit par l’effet de la justification.
Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha.
11 Que si l’Esprit de celui qui a ressuscité Jésus d’entre les morts habite en vous, celui qui a ressuscité Jésus-Christ d’entre les morts vivifiera aussi vos corps mortels par son Esprit qui habite en vous.
A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
12 Ainsi, mes frères, nous ne sommes point redevables à la chair, pour vivre selon la chair.
Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla.
13 Car si c’est selon la chair que vous vivez, vous mourrez; mais si par l’esprit vous mortifiez les œuvres de la chair, vous vivrez.
Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život.
14 Attendu que tous ceux qui sont conduits par l’Esprit de Dieu, ceux-là sont fils de Dieu.
Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru.
15 Aussi vous n’avez point reçu de nouveau l’esprit de servitude qui inspire la crainte; mais vous avez reçu l’esprit d’adoption des fils, dans lequel nous crions: Abba (Père).
Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje.
16 En effet, l’Esprit lui-même rend témoignage à notre esprit que nous sommes enfants de Dieu.
17 Mais si nous sommes enfants, nous sommes aussi héritiers; héritiers de Dieu et cohéritiers de Jésus-Christ, pourvu cependant que nous souffrions avec lui, afin d’être glorifiés avec lui.
18 Or j’estime que les souffrances du temps présent ne sont pas dignes de la gloire future qui sera révélée en nous.
Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká.
19 Aussi la créature attend d’une vive attente la manifestation des enfants de Dieu.
Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě.
20 Car elle est assujettie à la vanité, non point volontairement, mais à cause de celui qui l’y a assujettie dans l’espérance,
Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost.
21 Qu’elle-même, créature, sera aussi affranchie de la servitude de la corruption, pour passer à la liberté de la gloire des enfants de Dieu.
22 Car nous savons que toutes les créatures gémissent et sont dans le travail de l’enfantement jusqu’à cette heure.
Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech!
23 Et non-seulement elles, mais aussi nous-mêmes qui avons les prémices de l’Esprit; oui, nous-mêmes nous gémissons au dedans de nous, attendant l’adoption des enfants de Dieu, la rédemption de notre corps.
A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz,
24 Car c’est en espérance que nous avons été sauvés. Or l’espérance qui se voit n’est pas de l’espérance; car ce que quelqu’un voit, comment l’espérerait-il?
že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme.
25 Et si nous espérons ce que nous ne voyons pas encore, nous l’attendons par la patience.
Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
26 De même l’Esprit aussi aide notre faiblesse, car nous ne savons ce que nous devons demander dans la prière; mais l’Esprit lui-même demande pour nous avec des gémissements inénarrables.
My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku.
27 Et celui qui scrute les cœurs sait ce que désire l’Esprit; car c’est selon Dieu qu’il demande pour les saints.
A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí.
28 Or nous savons que tout coopère au bien pour ceux qui aiment Dieu, pour ceux qui, selon son décret, sont appelés à être saints.
Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni?
29 Car ceux qu’il a connus par sa prescience, il les a aussi prédestinés à être conformes à l’image de son Fils, afin qu’il fût lui-même le premier-né entre beaucoup de frères.
30 Et ceux qu’il a prédestinés, il les a appelés; et ceux qu’il a appelés, il lésa aussi justifiés, et ceux qu’il a justifiés, il les a aussi glorifiés.
Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví.
31 Que dirons-nous donc après cela? Si Dieu est pour nous, qui sera contre nous?
Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit?
32 Lui qui n’a pas épargné même son propre Fils, mais qui l’a livré pour nous tous, comment ne nous aurait-il pas donné toutes choses avec lui?
Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal?
33 Qui accusera les élus de Dieu? C’est Dieu qui les justifie;
Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil?
34 Quel est celui qui les condamnerait? C’est le Christ Jésus qui est mort pour eux, qui de plus est ressuscité, qui est à la droite du Père, et qui même intercède pour nous.
Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus?
35 Qui donc nous séparera de l’amour du Christ? Est-ce la tribulation? est-ce l’angoisse? est-ce la faim? est-ce la nudité? est-ce le péril? est-ce la persécution? est-ce le glaive?
Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit.
36 (Selon qu’il est écrit: À cause de vous, nous sommes mis à mort tout le jour; on nous regarde comme des brebis de tuerie.)
Vždyť už dávný žalmista napsal: „Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě, mají nás za ovce, určené na porážku.“
37 Mais en tout cela nous triomphons par celui qui nous a aimés.
Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval!
38 Car je suis certain que ni mort, ni vie, ni anges, ni principautés, ni puissances, ni choses présentes, ni choses futures, ni violence,
A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
39 Ni ce qu’il y a de plus élevé, ni ce qu’il y a de plus profond, ni aucune autre créature, ne pourra nous séparer de l’amour de Dieu, qui est dans le Christ Jésus Notre Seigneur.
