Psaumes 95

1 Venez, réjouissons-nous au Seigneur; poussons des cris d’allégresse vers Dieu notre salut.

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Prévenons sa présence par notre louange, et dans des psaumes poussons des cris d’allégresse vers lui.

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Parce que le Seigneur est le grand Dieu, le grand roi au-dessus de tous les dieux.

Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 Parce que dans sa main sont tous les confins de la terre, et que les cimes des montagnes sont à lui.

V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 Parce qu’à lui est la mer et que c’est lui-même qui l’a faite, et que ses mains ont formé le continent.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Venez, adorons, et prosternons-nous, et pleurons devant le Seigneur qui nous a faits.

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Parce que lui-même est le Seigneur notre Dieu, et que nous sommes le peuple de son pâturage, et les brebis de sa main.

Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 Aujourd’hui si vous entendez sa voix, n’endurcissez pas vos cœurs,

Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 Comme dans l’irritation, au jour de la tentation dans le désert, où vos pères me tentèrent, m’éprouvèrent, et virent mes œuvres.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Pendant quarante ans, j’ai été courroucé contre cette génération, et j’ai dit: Toujours ils errent de cœur.

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Et eux, ils n’ont point connu mes voies; ainsi j’ai juré dans ma colère: S’ils entreront dans mon repos.

Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.