Psaumes 94
1 Le Seigneur est le Dieu des vengeances: le Dieu des vengeances a agi avec liberté.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Levez-vous, vous qui jugez la terre: rendez leur salaire aux superbes.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Jusqu’à quand les pécheurs, ô Seigneur, jusqu’à quand les pécheurs se glorifieront-ils?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 Jusqu’à quand se répandront-ils en discours et parleront-ils iniquité? jusqu’à quand parleront-ils, tous ceux qui commettent l’injustice?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Ils ont, Seigneur, humilié votre peuple; et votre héritage, ils l’ont ravagé.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Ils ont massacré la veuve et l’étranger, et ils ont tué l’orphelin.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 Et ils ont dit: Le Seigneur ne le verra pas, et le Dieu de Jacob ne le saura pas.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Comprenez, insensés du peuple; et vous, fous, devenez enfin sages.
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Celui qui a fait l’oreille n’entendra-t-il pas? Celui qui a formé l’œil ne voit-il pas?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Celui qui reprend des nations ne convaincra-t-il pas, lui qui enseigne à l’homme la science?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 Le Seigneur sait que les pensées des hommes sont vaines.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Bienheureux l’homme que vous aurez vous-même instruit, Seigneur, et à qui vous aurez enseigné votre loi,
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Afin que vous lui accordiez quelque douceur dans des jours mauvais, jusqu’à ce qu’au pécheur soit creusée une fosse.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Parce que le Seigneur ne rejettera pas son peuple; et son héritage, il ne l’abandonnera pas.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Jusqu’à ce que la justice se convertisse en jugement, et qu’auprès d’elle soient tous ceux qui ont le cœur droit.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Qui se lèvera pour moi contre des méchants? ou qui se tiendra près de moi contre des ouvriers d’iniquité?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Si ce n’était que le Seigneur m’a secouru, peu s’en serait fallu que dans l’enfer n’eût habité mon âme. (questioned)
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Si je disais: Mon pied a chancelé, votre miséricorde, Seigneur, me venait en aide.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 Selon la multitude de mes douleurs qui étaient dans mon cœur, vos consolations ont réjoui mon âme.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Est-ce qu’un tribunal d’iniquité s’allie avec vous, qui faites d’un précepte un travail pénible?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Ils tendront des pièges à l’âme d’un juste, et condamneront un sang innocent.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Mais le Seigneur est devenu pour moi un refuge; et mon Dieu, l’aide de mon espérance.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Et il leur rendra leur iniquité, il les perdra entièrement par leur malice; il les perdra entièrement, le Seigneur notre Dieu.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
