Psaumes 132
1 Cantique des degrés.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Comme il a juré au Seigneur, et voué ce vœu au Dieu de Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Si j’entre dans l’intérieur de ma maison, si je monte sur le lit de mon repos;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Si j’accorde à mes yeux le sommeil, et à mes paupières l’assoupissement;
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Et le repos à mes tempes, jusqu’à ce que je trouve un lieu pour le Seigneur, un tabernacle pour le Dieu de Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Voilà que nous avons appris qu’il était à Ephrata, nous l’avons trouvé dans les champs de la forêt.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Nous entrerons dans son tabernacle, nous adorerons dans le lieu où se sont arrêtés ses pieds,
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Levez-vous, Seigneur, et entrez dans votre repos, vous et l’arche de votre sanctification.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Que vos prêtres soient revêtus de justice et que vos saints exultent.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 À cause de David votre serviteur, ne détournez pas la face de votre christ.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Dieu a juré la vérité à David, et il ne l’éludera pas: Je mettrai un fils du fruit de tes entrailles sur ton trône.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Si tes fils gardent mon alliance et mes témoignages que je leur enseignerai,
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Puisque le Seigneur a choisi Sion, il l’a choisi pour son habitation.
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 C’est là pour toujours le lieu de mon repos, j’y habiterai, puisque je l’ai choisie.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Bénissant, je bénirai sa veuve: ses pauvres, je les rassasierai de pain.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 Je revêtirai ses prêtres du salut, et ses saints exulteront d’exultation.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Là je produirai la corne de David: j’ai préparé une lampe à mon christ.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Je couvrirai ses ennemis de confusion, mais sur lui fleurira ma sanctification.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
