Psaumes 12

1 Pour la fin, pour l’octave, psaume de David. Sauvez-moi, Seigneur, car il n’y a plus de saint: les vérités ont diminué parmi les fils des hommes.

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

2 Ils ont dit des choses vaines, chacun à son prochain: leurs lèvres sont trompeuses; ils ont parlé avec un cœur et un cœur.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

3 Que Dieu perde entièrement toutes les lèvres trompeuses, et la langue qui profère des discours superbes,

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

4 Ils ont dit: Nous ferons éclater la puissance de notre langue; nos lèvres sont à nous, qui est notre maître?

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

5 À cause de la misère de ceux qui sont sans secours, et du gémissement des pauvres, maintenant je me lèverai, dit le Seigneur. Je les établirai dans le salut: j’agirai en cela avec une entière liberté.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

6 Les paroles du Seigneur sont des paroles pures, un argent éprouvé par le feu, purifié dans la terre, raffiné jusqu’à sept fois.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

7 C’est vous, Seigneur, vous qui nous sauverez, et qui nous préserverez de cette génération éternellement.

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

8 Les impies rôdent autour de nous; c’est dans la profondeur de vos desseins que vous avez multiplié les fils des hommes.

Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.