< Proverbes 1 >
1 Paraboles de Salomon, fils de David et roi d’Israël,
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Utiles pour connaître la sagesse et la discipline,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 Pour comprendre les paroles de la prudence, pour recevoir l’instruction de la doctrine, la justice, et le jugement et l’équité,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Afin que soit donnée aux tout petits la finesse, à l’adolescent la science et l’intelligence.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Le sage, en écoutant, sera plus sage, et l’intelligent possédera les moyens de gouverner.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 Il découvrira le proverbe et l’interprétation, les paroles des sages et leurs énigmes.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 La crainte du Seigneur est le principe de la sagesse. La sagesse et la doctrine, les insensés les méprisent.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Écoute, mon fils, la discipline de ton père, et ne rejette pas la loi de ta mère,
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Afin que soit ajouté un agrément à ta tête, et un collier à ton cou.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Mon fils, si des pécheurs veulent l’attirer, n’y acquiesce pas.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 S’ils disent: Viens avec nous, dressons des embûches au sang, cachons des pièges à l’innocent qui ne l’a pas mérité;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Comme l’enfer, engloutissons-le vivant et entier, comme celui qui descend dans la fosse. (Sheol )
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
13 Nous trouverons toutes sortes de biens précieux: nous remplirons nos maisons de dépouilles.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Mets ta part avec nous, qu’une seule bourse soit pour nous tous.
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Mon fils, ne marche pas avec eux, écarte ton pied de leurs sentiers.
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Car leurs pieds courent au mal, et ils se hâtent afin de verser le sang.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Mais en vain l’on jette le filet devant les yeux des oiseaux.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Eux aussi à leur propre sang dressent des embûches, et
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Ainsi sont les sentiers de tout avare, ils ravissent lame de tous ceux qui possèdent.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sagesse prêche dehors; dans les places publiques elle élève sa voix;
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 À la tête des foules elle crie, aux portes de la ville elle profère ses paroles disant:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Jusques à quand, tout petits enfants, aimerez-vous l’enfance, et les insensés désireront-ils ce qui leur est pernicieux, et les imprudents haïront-ils la science?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Convertissez-vous à mes remontrances: voici que je vous révélerai mon esprit, et que je vous ferai comprendre mes paroles.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Parce que j’ai appelé, et que vous avez refusé de m’entendre; que j’ai tendu ma main, et qu’il n’y a eu personne qui m’ait regardé;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Que vous avez méprisé tous mes conseils, et négligé mes réprimandes:
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Moi aussi, à votre mort, je rirai et je me moquerai, lorsque ce que vous craigniez vous sera arrivé.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Lorsqu’une calamité arrivera tout d’un coup, et que la mort, comme une tempête, fondra violemment sur vous; quand, viendront sur vous la tribulation et l’angoisse:
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Alors ils m’invoqueront, et je ne les exaucerai pas; dès le matin ils se lèveront, et ils ne me trouveront pas;
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Parce qu’ils ont haï la discipline, et qu’ils n’ont pas reçu la crainte du Seigneur,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Qu’ils n’ont pas acquiescé à mes conseils, qu’ils ont déprécié toutes mes remontrances.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Aussi ils mangeront les fruits de leurs voies, et ils seront rassasiés de leurs conseils.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 L’égarement des tout petits les tuera; et la prospérité des insensés les perdra.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mais celui qui m’écoute reposera sans terreur et jouira de l’abondance, la crainte des maux ayant été enlevée.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.