Jean 5

1 Après cela se trouvait la fête des Juifs, et Jésus monta à Jérusalem.

Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

2 Or il y a à Jérusalem une piscine probatique appelée en hébreu Bethsaïda, et ayant cinq portiques.

Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

3 Sous lesquels gisait une grande multitude de malades, d’aveugles, de boiteux, de paralytiques, attendant le mouvement des eaux.

Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

4 Car un ange du Seigneur descendait en un certain temps dans la piscine, et l’eau s’agitait. Et celui qui le premier descendait dans la piscine après le mouvement de l’eau, était guéri de quelque maladie qu’il fût affligé.

Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

5 Or il y avait là un homme qui était malade depuis trente-huit ans.

I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

6 Lorsque Jésus le vit couché et qu’il sut qu’il était malade depuis longtemps, il lui dit: Veux-tu être guéri?

Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

7 Le malade lui répondit: Seigneur, je n’ai personne qui, lorsque l’eau est agitée, me jette dans la piscine; car, tandis que je viens, un autre descend avant moi.

Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.

8 Jésus lui dit: Lève-toi, prends ton grabat et marche.

Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

9 Et aussitôt cet homme fut guéri, et il prit son grabat, et il marchait. Or c’était un jour de sabbat.

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.

10 Les Juifs donc disaient à celui qui avait été guéri: C’est un jour de sabbat, il ne t’est pas permis d’emporter ton grabat.

Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.

11 Il leur répondit: Celui qui m’a guéri m’a dit lui-même: Prends ton grabat et marche.

Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

12 Alors ils lui demandèrent: Qui est cet homme qui t’a dit: Prends ton grabat et marche?

I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

13 Mais celui qui avait été guéri ne savait qui il était; car Jésus s’était retiré de la foule assemblée en ce lieu.

Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

14 Jésus ensuite le trouva dans le temple, et lui dit: Voilà que tu es guéri, ne pèche plus, de peur qu’il ne t’arrive quelque chose de pis.

Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

15 Cet homme s’en alla et annonça aux Juifs que c’était Jésus qui l’avait guéri.

Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

16 C’est pourquoi les Juifs persécutaient Jésus, parce qu’il faisait ces choses un jour de sabbat.

A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.

17 Mais Jésus leur répondit: Mon Père agit sans cesse, et moi j’agis aussi.

Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

18 Sur quoi les Juifs cherchaient encore plus à le faire mourir; parce que non seulement il violait le sabbat, mais qu’il disait que Dieu était son Père, se faisant ainsi égal à Dieu. Jésus répondant, leur dit:

Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

19 En vérité, en vérité, je vous le dis, le Fils ne peut rien faire de lui-même, si ce n’est ce qu’il voit que le Père fait; car tout ce que le Père fait, le Fils le fait pareillement.

I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

20 Car le Père aime le Fils, et lui montre tout ce qu’il fait; et il lui montrera des œuvres encore plus grandes que celles-ci, de sorte que vous en serez vous-mêmes dans l’admiration.

Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.

21 Car, comme le Père réveille les morts et les rend à la vie, ainsi le Fils vivifie ceux qu’il veut.

Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

22 Le Père ne juge personne, mais il a remis tout jugement à son Fils.

Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,

23 Afin que tous honorent le Fils comme ils honorent le Père: qui n’honore point le Fils n’honore point le Père qui l’a envoyé.

Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

24 En vérité, en vérité, je vous dis que celui qui écoute ma parole et croit à celui qui m’a envoyé, a la vie éternelle et ne’ vient pas en jugement; mais il a passé de la mort à la vie. (aiōnios g166)

Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)

25 En vérité, en vérité, je vous le dis, vient une heure, et elle est déjà venue, où les morts entendront la voix du Fils de Dieu, et ceux qui l’auront entendue, vivront.

Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

26 Car, comme le Père a la vie en lui-même, ainsi il a donné au Fils d’avoir la vie en lui-même;

Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

27 Et il lui a donné le pouvoir de juger, parce qu’il est Fils de l’homme.

A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

28 Ne vous en étonnez pas, parce que vient l’heure où tous ceux qui sont dans les sépulcres entendront la voix du Fils de Dieu,

Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

29 Et en sortiront, ceux qui auront faille bien, pour ressusciter à la vie; mais ceux qui auront fait le mal, pour ressusciter à leur condamnation.

A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

30 Je ne puis rien faire de moi-même. Selon que j’entends, je juge; et mon jugement est juste, parce que je ne cherche point ma volonté, mais la volonté de celui qui m’a envoyé.

Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.

31 Si je rends témoignage de moi-même, mon témoignage n’est pas vrai.

Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

32 C’est un autre qui rend témoignage de moi, et je sais que le témoignage qu’il rend de moi est véritable.

Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

33 Vous, vous avez envoyé vers Jean, et il a rendu témoignage à la vérité.

Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

34 Pour moi, ce n’est pas d’un homme que je reçois témoignage; mais je dis ceci afin que vous soyez sauvés.

Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

35 Il était la lampe ardente et luisante, et un moment vous avez voulu vous réjouir à sa lumière.

Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.

36 Mais moi, j’ai un témoignage plus grand que celui de Jean. Car les œuvres que mon Père m’a données à accomplir, ces œuvres que je fais moi-même, rendent témoignage de moi, que le Père m’a envoyé.

Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.

37 Et mon Père qui m’a envoyé a rendu lui-même témoignage de moi; vous n’avez jamais entendu sa voix ni vu sa figure;

A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.

38 Et vous n’avez pas sa parole demeurant en vous, parce que vous ne croyez pas à celui qu’il a envoyé.

A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.

39 Scrutez les Ecritures, puisque vous pensez avoir en elles la vie éternelle, car ce sont elles qui rendent témoignage de moi; (aiōnios g166)

Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)

40 Mais vous ne voulez pas venir à moi pour avoir la vie.

A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

41 Je n’accepte point une gloire venant des hommes.

Chvály od lidí jáť nepřijímám.

42 Mais j’ai reconnu que vous n’avez pas l’amour de Dieu en vous.

Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

43 Je suis venu moi-même au nom de mon Père, et vous ne me recevez point; si un autre vient en son nom, vous le recevrez.

Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

44 Comment pouvez-vous croire, vous qui recevez la gloire l’un de l’autre, et ne cherchez point la gloire qui vient de Dieu seul?

Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

45 Ne pensez pas que ce soit moi qui doive vous accuser devant le Père: celui qui vous accuse, c’est Moïse, en qui vous espérez.

Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

46 Car si vous croyiez à Moïse, vous croiriez sans doute à moi aussi, parce que c’est de moi qu’il a écrit.

Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.

47 Mais si vous ne croyez point à ses écrits, comment croirez-vous à mes paroles?

Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?