< Job 37 >
1 C’est pour cela que mon cœur a été saisi d’effroi, et qu’il est sorti de sa place.
Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
2 Écoutez très attentivement sa voix terrible, et les sons qui sortent de sa bouche.
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
3 Lui-même porte ses regards au-dessous de tous les cieux, et sa lumière se répand sur les confins de la terre.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
4 Après lui un bruit éclatera comme un rugissement; il tonnera par la voix de sa grandeur, et lorsqu’on aura entendu sa voix, on ne pourra la comprendre.
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
5 Dieu tonnera merveilleusement par sa voix, lui qui fait des choses grandes et impénétrables;
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
6 Qui ordonne de descendre sur la terre à la neige et aux pluies de l’hiver, et à ses fortes ondées;
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
7 Qui met un sceau sur la main de tous les hommes, afin qu’ils reconnaissent chacun leurs œuvres.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
8 La bête entrera dans sa tanière, et elle demeurera dans son antre.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
9 Des lieux intérieurs sortira la tempête, et d’Arcturus le froid.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
10 Au souffle de Dieu, la glace se durcit, et de nouveau les eaux les plus abondantes se répandent.
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
11 Le blé désire les nuées, et les nuées répandent leur lumière.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
12 Elles parcourent tous les lieux où les conduit la volonté de celui qui les gouverne, et selon ce qu’il leur a ordonné sur la face du globe de la terre,
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
13 Soit dans une tribu, soit dans sa terre, soit en quelque lieu de sa miséricorde que ce soit, où il leur aura commandé de se trouver.
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
14 Job, écoute ceci attentivement; arrête-toi, et considère les merveilles de Dieu.
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
15 Est-ce que tu sais quand Dieu a ordonné aux pluies de faire paraître la lumière des nuées?
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
16 Est-ce que tu connais les grands sentiers des nuées et les sciences parfaites?
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
17 Tes vêtements ne sont-ils pas échauffés, lorsque le vent du midi souffle sur la terre?
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
18 Tu as peut-être formé avec lui les cieux qui sont très solides, comme s’ils avaient été coulés en bronze.
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
19 Montre-nous ce que nous pourrons lui dire; car nous, nous sommes enveloppés de ténèbres.
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
20 Qui lui racontera ce que je dis? Que si un homme en parle, il sera absorbé.
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
21 Mais maintenant ils ne voient pas la lumière: soudain l’air s’épaissira en nuées, et le vent, passant, les dissipera.
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
22 C’est du côté de l’aquilon que l’or vient, et la louange qu’on donne à Dieu doit être accompagnée de crainte.
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
23 Nous ne pouvons le comprendre dignement: il est grand en puissance, en jugement et en justice, et il ne peut être l’objet d’un récit.
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
24 C’est pourquoi les hommes le craindront, et aucun de ceux qui croient être sages n’osera le contempler.
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.