Job 20

1 Alors, répondant, Sophar, le Naamathite, dit:

Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:

2 C’est pour cela que mes différentes pensées se succèdent, et que mon esprit est entraîné dans des sentiments divers.

Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,

3 J’écouterai la doctrine en vertu de laquelle tu m’accuses, et l’esprit de mon intelligence répondra pour moi.

Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.

4 Ce que je sais être dès le principe, depuis que l’homme a été placé sur la terre,

Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,

5 C’est que la gloire des impies a été courte et la joie de l’hypocrite comme un moment.

Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?

6 Si son orgueil s’élève jusqu’au ciel, et que sa tête touche les nues,

Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,

7 Il périra à la fin comme un fumier, et ceux qui l’avaient vu diront: Où est-il?

Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?

8 Comme un songe qui s’envole, on ne le verra plus; il passera comme une vision de nuit.

Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.

9 L’œil qui l’avait vu ne le verra pas; et son lieu ne le regardera plus.

Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.

10 Ses enfants dépériront par l’indigence, et ses mains lui rendront la douleur qu’il a faite aux autres.

Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.

11 Ses os seront remplis des vices de sa jeunesse, et ces vices dormiront avec lui dans la poussière,

Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.

12 Car, comme le mal est doux à sa bouche, il le cachera sous sa langue.

A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;

13 Il le ménagera, et il ne le laissera pas, mais il le tiendra caché dans sa gorge.

Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:

14 Son pain dans ses entrailles, au dedans de lui, se changera en fiel d’aspic.

Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.

15 Il vomira les richesses qu’il a dévorées, et Dieu les arrachera de ses entrailles.

Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.

16 Il sucera la tête des aspics, et la langue d’une vipère le tuera.

Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.

17 (Qu’il ne voie point couler les ruisseaux d’un fleuve, et les torrents de miel et de beurre).

Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.

18 Il expiera tout ce qu’il a fait, et cependant il ne sera pas consumé; c’est selon les richesses qu’il a acquises qu’il aura à souffrir,

Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.

19 Parce qu’en les brisant, il a dépouillé les pauvres; il a ravi une maison qu’il n’a pas bâtie.

Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.

20 Son ventre n’a pas été rassasié; et lorsqu’il aura eu ce qu’il avait convoité, il ne pourra pas le posséder.

Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.

21 Il n’est rien resté de ses vivres; et à cause de cela rien ne lui demeurera de ses biens.

Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.

22 Lorsqu’il se sera rassasié, il sera oppressé et étouffé de chaleur, et toute sorte de douleurs fondront sur lui.

Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.

23 Puisse son ventre être rempli, en sorte que Dieu envoie contre lui la colère de sa fureur, et qu’il fasse pleuvoir sur lui ses foudres!

By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.

24 Il échappera à des armes de fer, mais il sera transpercé par un arc d’airain.

Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.

25 Un glaive tiré et sortant de son fourreau étincellera dans son amertume; d’horribles spectres iront et viendront sur lui.

Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.

26 Toutes sortes de ténèbres sont fermées à ses caches; un feu qui ne s’allume point le dévorera; il sera affligé, se trouvant délaissé dans son tabernacle.

Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.

27 Les cieux révéleront son iniquité, et la terre s’élèvera contre lui.

Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.

28 Les rejetons de sa maison seront exposés à la violence; ils seront enlevés au jour de la fureur de Dieu.

Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.

29 Voilà la part d’un homme impie, faite par Dieu, et l’héritage réservé à ses paroles par le Seigneur.

Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.