Job 15
1 Alors, répondant, Eliphaz, le Thémanite, dit:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Un sage répondra-t-il comme parlant en l’air, et remplira-t-il son cœur d’une chaleur ardente?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Tu reprends celui qui n’est pas égal à toi, et tu dis ce qui n’est pas avantageux.
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Autant qu’il est en toi tu as anéanti la crainte de Dieu, et tu as détruit les prières devant Dieu.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Car ton iniquité a instruit la bouche, et tu imites le langage des blasphémateurs.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Ta bouche te condamnera, et non pas moi, et tes lèvres te répondront.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Est-ce toi qui es né le premier homme, et qui as été formé avant les collines?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Est-ce que tu as ouï le conseil de Dieu, et sa sagesse sera-telle inférieure à toi?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Que sais-tu que nous ignorions? Que comprends-tu que nous ne sachions?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Il est des vieillards et des anciens parmi nous, beaucoup plus vieux que tes pères.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Est-ce une chose considérable que Dieu te console? Mais tes paroles perverses l’en empêchent.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Pourquoi ton cœur t’élève-t-il, et as-tu les yeux fixes, comme si tu pensais de grandes choses?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 Pourquoi ton esprit s’enfle-t-il contre Dieu, pour que tu profères de ta bouche de tels discours?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Qu’est-ce qu’un homme, pour qu’il soit sans tache et paraisse juste, étant né d’une femme?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Voilà que parmi ses saints personne n’est immuable, et les cieux ne sont pas purs en sa présence.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Combien plus abominable et inutile est un homme qui boit l’iniquité comme l’eau.
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Je te le montrerai, écoute-moi: je te raconterai ce que j’ai vu.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Des sages le publient, et ils ne dissimulent pas ce qu’ils ont appris de leurs pères,
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 À qui seuls a été donnée cette terre, et aucun étranger n’a passé au milieu d’eux.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Durant tous ses jours, l’impie s’enorgueillit, et le nombre des années de sa tyrannie est incertain.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Le bruit de la terreur est toujours à ses oreilles; et quoiqu’il y ait la paix, lui soupçonne toujours des embûches.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Il ne croit pas qu’il puisse revenir des ténèbres à la lumière, il voit de tous côtés autour de lui un glaive.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Quand il se remue pour chercher son pain, il sent que le jour des ténèbres est prêt en sa main.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 La tribulation l’épouvantera, et l’angoisse l’environnera comme un roi qui se prépare au combat.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Car il a étendu contre Dieu sa main, et il s’est roidi contre le Tout-Puissant.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 Il a couru contre lui, la tête levée, et il s’est armé d’un cou inflexible.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 La graisse à couvert sa face, et l’embonpoint pend de ses côtés.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 Il a habité dans des villes désolées, dans des maisons désertes, qui ont été réduites en monceaux de ruines.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Il ne s’enrichira point, et son bien ne subsistera pas, et il ne jettera pas ses racines dans la terre.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Il ne sortira pas des ténèbres; une flamme desséchera ses rameaux, et il sera emporté par le souffle de sa bouche.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Trompé par une vaine erreur, il ne croira pas qu’il puisse être racheté à aucun prix.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Avant que ses jours soient accomplis, il périra; et ses mains se sécheront.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Sa grappe sera frappée comme la vigne, qui l’est dans sa première fleur, et comme l’olivier qui laisse tomber sa fleur.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Car tout ce qu’amasse un hypocrite est sans fruit, et un feu dévorera les tabernacles de ceux qui reçoivent volontiers des présents.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Il a conçu la douleur et il a enfanté l’iniquité, et son cœur prépare des fourberies.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
