Jérémie 33

1 Et la parole du Seigneur fut adressée à Jérémie une seconde fois, lorsqu’il était encore enfermé dans le vestibule de la prison, disant:

Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé, když ještě zavřín byl v síni stráže, řkoucí:

2 Voici ce que dit le Seigneur, qui doit faire, et disposer, et préparer cela; le Seigneur est son nom.

Takto praví Hospodin, kterýž učiní to, Hospodin, kterýž sformuje to, potvrdí toho, Hospodin jméno jeho:

3 Crie vers moi, et je t’exaucerai, et je t’annoncerai des choses grandes et certaines que tu ne sais pas.

Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.

4 Parce que voici ce que dit le Seigneur, Dieu d’Israël, aux maisons de cette ville et aux maisons du roi de Juda qui ont été détruites, et aux fortifications et au glaive

Nebo takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, o domích města tohoto, a o domích králů Judských, kteříž zkaženi býti mají berany válečnými a mečem:

5 De ceux qui viennent, afin de combattre contre les Chaldéens, et afin de les remplir des cadavres des hommes que j’ai frappés dans ma fureur et dans mon indignation, détournant ma face de cette cité à cause de toute leur malice:

Potáhnouť k boji proti Kaldejským, ale aby naplnili tyto domy mrtvými těly lidskými, kteréž zbiji v hněvě svém a v prchlivosti své, pro jejichž všelikou nešlechetnost skryl jsem tvář svou od města tohoto.

6 Voici que moi, je refermerai leur cicatrice, je leur donnerai la santé et je les soignerai; et je leur montrerai la paix et la vérité qu’ils demandent.

Aj, já zopravuji je a vzdělám, a uzdravím obyvatele, a zjevím jim hojnost pokoje, a to stálého.

7 Et je ferai retourner certainement Juda et Jérusalem; et je les établirai comme dès le commencement.

Nebo přivedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské, a vzdělám je jako prvé,

8 Et je les purifierai de toute leur iniquité par laquelle ils ont péché contre moi, et je leur pardonnerai toutes leurs iniquités par lesquelles ils se sont rendus coupables envers moi, et m’ont méprisé.

A očistím je od všeliké nepravosti jejich, kterouž hřešili proti mně, a odpustím všecky nepravosti jejich, kterýmiž hřešili proti mně, a jimiž zpronevěřovali se mně.

9 Ce sera pour moi un renom, et une joie, et une louange, et une exultation parmi toutes les nations de la terre, qui apprendront tous les biens que moi je dois leur faire; et elles auront peur et elles seront troublées à cause de tous les biens et de toute la paix que moi je leur accorderai.

A toť mi bude k jménu, k radosti, k chvále, a k zvelebení mezi všemi národy země, kteříž uslyší o všem tom dobrém, kteréž já jim učiním, a děsíce se, třásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím, kterýž já jim způsobím.

10 Voici ce que dit le Seigneur: On entendra encore dans ce lieu (que vous dites être un désert, parce qu’il n’y a pas d’homme ni de bête, dans les cités de Juda et au dehors de Jérusalem, cités qui sont désolées, sans homme et sans habitant, et sans troupeau)

Takto praví Hospodin: Na tomto místě, o kterémž vy říkáte: Popléněno jest, tak že není ani člověka ani žádného hovada v městech Judských a na ulicích Jeruzalémských zpustlých, tak že není žádného člověka, ani žádného obyvatele, ani žádného hovada,

11 La voix de la joie et la voix de l’allégresse, la voix de l’époux et la voix de l’épouse, la voix de ceux qui diront: Louez le Seigneur des armées parce que bon est le Seigneur, parce qu’éternelle est sa miséricorde, et la voix de ceux qui portent des vœux dans la maison du Seigneur; car je ramènerai les captifs de cette terre, et je les rétablirai comme dès le commencement, dit le Seigneur.

Ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas řkoucích: Oslavujte Hospodina zástupů, nebo dobrý jest Hospodin, nebo na věky milosrdenství jeho, a obětujících díkčinění v domě Hospodinově, když zase přivedu zajaté země této jako na počátku, praví Hospodin.

12 Voici ce que dit le Seigneur des armées: Il y aura encore dans ce lieu désert, sans homme et sans bête, et dans toutes ses cités, une demeure de pasteurs qui feront reposer des troupeaux.

Takto praví Hospodin zástupů: Na místě tomto popléněném, tak že není žádného člověka ani hovada, i ve všech městech jeho bude ještě obydlé pastýřů, kdež by chovali stáda.

13 Dans les cités des montagnes, et dans les cités de la plaine, et dans les cités qui sont au midi, et dans la terre de Benjamin, et dans les environs de Jérusalem, et dans les cités de Juda, les troupeaux passeront encore sous la main de celui qui les compte, dit le Seigneur.

V městech při horách, v městech na rovinách a v městech v straně polední, tolikéž v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma, i v městech Judských, ještě procházívati budou stáda skrze ruce počítajícího, praví Hospodin.

14 Voilà que des jours viennent, dit le Seigneur, et je réaliserai la bonne parole que j’ai dite à la maison d’Israël et à la maison de Juda.

Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.

15 En ces jours-là et en ce temps-là, je ferai germer dans David un germe de justice; et il rendra le jugement et la justice sur la terre.

V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi.

16 En ces jours-là, Juda sera sauvé, et Jérusalem habitera en assurance; et voici le nom dont ils l’appelleront: Le Seigneur notre juste.

V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše.

17 Car voici ce que dit le Seigneur: Il ne manquera pas dans la race de David, d’homme qui s’asseye sur le trône de la maison d’Israël.

Nebo takto praví Hospodin: Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova, ješto by neseděl na stolici domu Judského.

18 Et d’entre les prêtres et d’entre les Lévites, il ne manquera pas un homme devant ma face qui offre des holocaustes, allume le sacrifice, et tue des victimes, tous les jours.

Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé, ješto by neobětoval zápalu, a zapaloval suchou obět, a obětoval obět po všecky dny.

19 Et la parole du Seigneur fut adressée à Jérémie, disant:

Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

20 Voici ce que dit le Seigneur: Si mon alliance avec le jour et mon alliance avec la nuit peuvent être rendues vaines, en sorte qu’il n’y ait pas de jour et de nuit en leurs temps,

Takto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem, a smlouvu mou s nocí, aby nebývalo dne ani noci časem svým:

21 Mon alliance avec David, mon serviteur, pourra aussi être vaine, en sorte qu’il n’y ait pas de lui un fils qui règne sur son trône, ni de Lévites et de prêtres qui soient mes ministres.

Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby neměl syna, kterýž by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými kněžími, aby nebyli služebníky mými.

22 Comme les étoiles du ciel ne peuvent être comptées, ni le sable de la mer être mesuré, ainsi je multiplierai la race de David, mon serviteur, et les Lévites, mes ministres.

A jakož nemůže sečteno býti vojsko nebeské, ani změřen býti písek mořský, tak rozmnožím símě Davida služebníka svého, a Levítů mně přisluhujících.

23 Et la parole du Seigneur fut adressée à Jérémie, disant:

Opět stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

24 Est-ce que tu n’as pas vu comment a parlé ce peuple, disant: Les deux familles qu’avait choisies le Seigneur ont été rejetées; et ils ont méprisé mon peuple, parce qu’il n’est plus une nation devant eux?

Což nesoudíš, co lid tento mluví, říkaje: Že dvojí čeled, kterouž byl vyvolil Hospodin, již ji zavrhl, a lidem mým že pohrdají, jako by nebyl více národem před oblíčejem jejich.

25 Voici ce que dit le Seigneur: Si je n’ai pas établi mon alliance entre le jour et la nuit, et des lois pour le ciel et pour la terre,

Takto praví Hospodin: Nebude-liť smlouva má se dnem a nocí, a ustanovení nebes i země zdržáno,

26 Certainement, je rejetterai aussi la race de Jacob et de David, mes serviteurs, afin de ne pas prendre de leur race des princes de la race d’Abraham, d’Isaac et de Jacob; car je ramènerai leurs captifs, et j’aurai pitié d’eux.

Také símě Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu, abych nebral z semene jeho těch, kteříž by panovati měli nad semenem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým, když zase přivedu zajaté jejich, a smiluji se nad nimi.