< Ecclésiaste 10 >

1 Les mouches mourant gâtent la suavité d’un parfum. Une folie légère et de courte durée prévaut sur la sagesse et la gloire.
Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 Le cœur du sage est dans sa droite, et le cœur de l’insensé dans sa gauche.
Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 Mais même l’insensé qui marche dans sa voie, comme il est lui-même dépourvu de sagesse, il estime tous les hommes insensés.
I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 Si l’esprit de celui qui a le pouvoir s’élève contre toi, ne quitte pas ta place, parce que le remède fera cesser les plus grands péchés.
Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 Il est un mal que j’ai vu sous le soleil, sortant comme par erreur de la face du prince:
Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 L’insensé élevé à une haute dignité, et des riches assis en bas.
Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 J’ai vu des esclaves sur des chevaux, et des princes marchant sur la terre comme des esclaves.
Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 Celui qui creuse une fosse y tombera, et celui qui détruit une haie, un serpent le mordra.
Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 Celui qui transporte des pierres en sera meurtri; et celui qui fend du bois en sera blessé.
Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 Si le fer a perdu son tranchant, et qu’il ne soit pas comme auparavant, mais qu’il soit émoussé, c’est avec beaucoup de travail qu’on l’aiguisera: ainsi après l’application viendra la sagesse.
Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 Si un serpent mord dans le silence, celui qui médit en cachette n’a rien de moins que ce serpent.
Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 Les paroles de la bouche du sage sont pleines de grâce; et les lèvres de l’insensé le précipiteront;
Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 Le commencement de ses paroles est la folie, et la dernière de sa bouche une erreur très funeste.
Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 L’insensé multiplie les paroles. L’homme ignore ce qui a été avant lui; et ce qui doit être après lui, qui pourra le lui indiquer?
Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 Le travail des insensés les affligera, eux qui ne savent pas aller à la ville.
Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Malheur à toi, terre dont le roi est un enfant, et dont les princes mangent dès le matin.
Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Bienheureuse la terre dont le roi est noble, et dont les princes mangent en leur temps, pour se refaire et non pour la sensualité.
Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 Par la paresse s’affaissera la charpente; et par la faiblesse des mains dégouttera la maison.
Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Les vivants emploient le pain en divertissement, et le vin pour leurs festins; et à l’argent toutes choses obéissent.
Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Dans ta pensée ne médis pas du roi, et dans le secret de ta chambre ne maudis pas le riche, parce que même les oiseaux du ciel porteront ta voix, et celui qui a des ailes publiera ton sentiment.
Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.

< Ecclésiaste 10 >