Actes 16

1 Paul arriva à Derbe, puis à Lystre. Et voilà qu’il s’y trouvait un disciple du nom de Timothée, fils d’une femme juive fidèle et d’un père gentil.

Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.

2 Les frères, qui étaient à Lystre et à Icone, rendaient de lui un bon témoignage.

Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.

3 Paul voulut l’emmener avec lui; il le prit donc et le circoncit à cause des Juifs qui étaient en ces lieux. Car tous savaient que son père était gentil.

Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.

4 Or, en allant par les villes, ils leur recommandaient d’observer les décisions qui avaient été prises par les apôtres et les anciens qui étaient à Jérusalem.

A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.

5 Ainsi les Eglises s’affermissaient dans la foi et croissaient en nombre tous les jours.

A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den.

6 Mais, comme ils traversaient la Phrygie et le pays de Galatie, il leur fut défendu par l’Esprit-Saint d’annoncer la parole de Dieu dans l’Asie.

A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii,

7 Etant venus en Mysie, ils tentèrent d’aller en Bithynie; mais l’Esprit de Jésus, ne le leur permit pas.

Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův.

8 Lorsqu’ils eurent traversé la Mysie, ils descendirent à Troas;

Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.

9 Et Paul eut, la nuit, une vision: Un certain homme de Macédoine se tenait devant lui, le priant et disant: Passe en Macédoine, et secours-nous.

I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.

10 Aussitôt qu’il eut en cette vision, nous cherchâmes à partir pour la Macédoine, assurés que Dieu nous appelait à y prêcher l’Evangile.

A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.

11 Nous étant donc embarqués à Troas, nous vînmes droit à Samothrace, et le jour suivant à Néapolis,

Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis,

12 Et de là à Philippes, colonie qui est la première ville de cette partie de la Macédoine. Or nous demeurâmes quelques jours à conférer dans cette ville.

A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.

13 Le jour du sabbat, nous sortîmes hors de la porte près du fleuve, où il paraissait que se faisait la prière; et, nous asseyant, nous parlâmes aux femmes qui s’étaient assemblées.

V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.

14 Et une femme, nommée Lydie, marchande de pourpre de la ville de Thyatire, et servant Dieu, nous écouta; et le Seigneur ouvrit son cœur pour prêter attention à ce que disait Paul.

Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.

15 Lorsqu’elle eut été baptisée, elle et sa maison, elle nous pria, disant: Si vous m’avez jugée fidèle au Seigneur, entrez dans ma maison, et demeurez-y. Et elle nous y força.

A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.

16 Or il arriva qu’allant à la prière, nous rencontrâmes une jeune fille ayant un esprit de python, laquelle apportait un grand gain à ses maîtres, en devinant.

I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.

17 Cette jeune fille nous suivant, Paul et nous, criait, disant: Ces hommes sont des serviteurs du Dieu Très-Haut, qui vous annoncent la voie du salut.

Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení.

18 Elle fit cela pendant bien des jours. Cependant Paul, le souffrant avec peine, et se retournant, dit à l’esprit: Je te commande, au nom de Jésus-Christ, de sortir d’elle. Et il sortit à l’heure même.

A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.

19 Mais ses maîtres, voyant que l’espoir de leur gain était perdu, se saisirent de Paul et de Silas, et les conduisirent sur la place publique devant les autorités;

A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.

20 Et les présentant aux magistrats, ils dirent: Ces hommes troublent notre ville, attendu que ce sont des Juifs,

A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,

21 Qui enseignent des pratiques qu’il ne nous est pas permis de recevoir ni de suivre, puisque nous sommes Romains.

A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.

22 Et le peuple courut sur eux; et les magistrats, leurs vêtements déchirés, ordonnèrent qu’ils fussent déchirés de verges.

I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.

23 Et, quand on les eut chargés d’un grand nombre de coups, ils les envoyèrent en prison, ordonnant au geôlier de les garder soigneusement.

A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.

24 Le geôlier, ayant reçu cet ordre, les mit dans la prison basse, et serra leurs pieds dans les ceps.

Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.

25 Or, au milieu de la nuit, Paul et Silas priant, louaient Dieu; et ceux qui étaient dans la prison, les entendaient.

O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.

26 Tout-à-coup il se fit un grand tremblement de terre, de sorte que les fondements de la prison furent ébranlés. Et aussitôt toutes les portes s’ouvrirent, et les liens de tous les prisonniers furent brisés.

A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.

27 Alors, réveillé et voyant les portes de la prison ouvertes, le geôlier tira son épée, et il voulait se tuer, pensant que les prisonniers s’étaient enfuis.

I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.

28 Mais Paul cria d’une voix forte, disant: Ne te fais pas de mal, car nous sommes tous ici.

I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.

29 Et le geôlier, ayant demandé de la lumière, entra; et, tout tremblant, il tomba aux pieds de Paul et de Silas;

A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.

30 Et les faisant sortir, il demanda: Seigneurs, que faut-il que je fasse pour être sauvé?

I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?

31 Ils lui répondirent: Crois au Seigneur Jésus, et tu seras sauvé, toi et ta maison.

A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.

32 Et ils lui annoncèrent la parole du Seigneur, à lui et à tous ceux qui étaient dans sa maison.

I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.

33 Et lui, les prenant à cette même heure de la nuit, il lava leurs plaies, et il fut baptisé, lui et toute sa maison, aussitôt après.

A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.

34 Puis, les ayant conduits chez lui, il leur servit à manger; et il se réjouit avec toute sa maison de ce qu’il avait cru en Dieu.

A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.

35 Lorsqu’il fit jour, les magistrats envoyèrent les licteurs, disant: Laisse aller ces hommes.

A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.

36 Aussitôt le geôlier rapporta ces paroles à Paul: Les magistrats ont mandé de vous relâcher; maintenant donc, sortez et allez en paix.

I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.

37 Mais Paul dit aux licteurs: Après nous avoir publiquement déchirés de verges, sans jugement, nous, citoyens romains, ils nous ont mis en prison, et maintenant ils nous renvoient en secret? Il n’en sera pas ainsi, mais qu’ils viennent,

Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.

38 Et nous délivrent eux-mêmes. Les licteurs rapportèrent donc ces paroles aux magistrats. Or ceux-ci furent saisis de crainte, ayant appris qu’ils étaient Romains.

Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.

39 Ils vinrent donc les supplier; et les faisant sortir, ils les prièrent de se retirer de la ville.

A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.

40 Or, sortant de la prison, ils allèrent chez Lydie; et ayant vu les frères, ils les consolèrent et partirent.

I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.