Hébreux 1
1 Après avoir autrefois parlé à nos pères, à plusieurs reprises et de plusieurs manières, par les prophètes,
Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
2 Dieu nous a parlé dans ces derniers temps par le Fils, celui qu'il a établi héritier de toutes choses et par lequel il a fait le monde, (aiōn g165)
Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)
3 celui qui, étant le rayonnement de sa gloire, l'empreinte même de sa personne, soutient toutes choses par sa parole puissante, et qui, après avoir accompli la purification des péchés, s'est assis à la droite de la majesté divine dans les lieux très hauts:
Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
4 aussi est-il devenu d'autant supérieur aux anges, qu'il a hérité d'un nom plus éminent que le leur.
Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
5 Auquel des anges, en effet, Dieu a-t-il jamais dit: «Tu es mon Fils, je t'ai engendré aujourd'hui»? Et encore: «Je serai son Père, et il sera mon Fils»?
Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
6 Et, quand il introduit dans le monde son Fils premier-né, il dit encore: «Que tous les anges de Dieu l'adorent!»
A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
7 A l'égard des anges, il dit: «Il fait de ses anges des vents, et de ses serviteurs une flamme de feu.»
A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
8 Mais il a dit à l'égard du Fils: «Dieu, ton trône demeure aux siècles des siècles, et le sceptre de ta royauté est un sceptre d'équité. (aiōn g165)
Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. (aiōn g165)
9 Tu as aimé la justice, et haï l'iniquité; c'est pourquoi, ô Dieu, ton Dieu t'a oint d'une huile de joie, de préférence à tes pareils»
Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
10 Et ailleurs: «C'est toi, Seigneur, qui, au commencement, as fondé la terre; et les cieux sont l'oeuvre de tes mains.
A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
11 Ils périront, mais toi, tu subsistes! Ils vieilliront tous comme un vêtement.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
12 Tu les rouleras comme un manteau, et ils seront transformés; mais toi, tu restes le même, et tes années ne finiront point.»
A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
13 Auquel des anges Dieu a-t-il jamais dit: «Assieds-toi à ma droite, jusqu'à ce que j'aie mis tes ennemis sous tes pieds, pour te servir de marchepied»?
A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
14 Les anges ne sont-ils pas tous des esprits au service de Dieu, envoyés par lui pour exercer un ministère en faveur de ceux qui doivent recevoir en héritage le salut?
Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
