Luc 5
1 Un jour, qu'il se tenait sur le rivage du lac de Gennézareth, la foule se pressait autour de lui pour entendre la parole de Dieu.
Jednoho dne stál Ježíš u Genezaretského jezera. Lidé se kolem něho tlačili a chtěli slyšet jeho kázání.
2 Il vit deux barques qui stationnaient près du bord; les pêcheurs en étaient descendus et lavaient leurs filets.
Všiml si, že u břehu jsou dvě lodi. Opodál prali rybáři svoje sítě.
3 Montant alors dans l'une de ces barques, il pria Simon, à qui elle appartenait, de l'éloigner un peu de terre. Puis il s'assit; et de la barque, il instruisait les multitudes.
Posadil se do jedné lodi, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby ho zavezl kousek od břehu. Odtud pak kázal zástupům.
4 Lorsqu'il eut fini de parler, il dit à Simon: «Pousse au large, et vous lancerez vos filets pour la pêche.
Když skončil, navrhl Šimonovi: „Zajeď s lodí na hloubku a roztáhněte sítě k lovu.“
5 Simon lui fit cette réponse: «Maître nous avons travaillé toute la nuit sans rien prendre; toutefois, sur ta parole je jetterai le filet.»
Šimon namítal: „Pane, celou noc jsme se namáhali, ale marně. Když to však říkáš ty, zkusím to ještě jednou.“
6 Ce qu'ils firent; et ils ramenèrent une telle quantité de poissons que les filets se déchiraient.
Vypluli a zatáhli takové množství ryb, že se i sítě trhaly.
7 Alors ils appelèrent à leur aide ceux de leurs camarades qui étaient dans l'autre barque; ceux-ci arrivèrent et les deux barques furent remplies au point qu'elles s'enfonçaient.
Museli si zavolat na pomoc své přátele z druhé lodi. Obě lodi byly nakonec rybami tak naplněny, že se div nepotopily.
8 A cette vue, Simon Pierre tomba aux genoux de Jésus disant: «Éloigne toi de moi, Seigneur, car je suis un homme pécheur.»
Když to viděl Šimon, padl před Ježíšem na kolena a prosil: „Odejdi Pane, neobstojím v tvé blízkosti, jsem hříšný člověk.“
9 Un sentiment d'effroi l'avait, en effet, saisi, ainsi que tous ses compagnons, en présence de cette pêche et des poissons qu'ils venaient de prendre.
Všichni rybáři, kteří u toho byli – mezi nimi také Šimonovi přátelé, Jakub a Jan, synové Zebedeovi, žasli nad tím neobvyklým úlovkem. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Učiním tě rybářem lidí. Budeš je získávat pro mne.“
10 Il en était de même de Jacques et de Jean, fils de Zébédée, qui étaient les camarades de Simon. «Ne crains point, dit Jésus à Simon, désormais tu seras pêcheur d'hommes.»
11 Là-dessus, ramenant les barques à terre, ils quittèrent tout et le suivirent.
Přirazili s loděmi ke břehu, všechno tam nechali a šli s Ježíšem.
12 Une autre fois, comme il était dans une ville, survint un homme couvert de lèpre. Voyant Jésus, il se prosterna, tout suppliant, la face contre terre, disant: «Seigneur, si tu le veux, tu peux me guérir.»
V jednom městečku potkal Ježíš člověka s pokročilým malomocenstvím. Ubožák před ním poklekl a prosil: „Pane, kdybys chtěl, mohl bys mne uzdravit.“
13 Jésus étendit la main, le toucha et dit: «Je le veux, sois, guérit.» La lèpre disparut à l'instant.
Ježíš se ho dotkl a řekl: „Ano, chci, buď zdráv!“V tom okamžiku malomocenství zmizelo.
14 Jésus lui recommanda de n'en parler à personne: «Retire-toi, lui dit-il, va te montrer au prêtre, et offre pour ta guérison ce que Moïse a prescrit; que ce leur soit un témoignage.
Ježíš mu poručil: „Nikomu o tom nevyprávěj, jdi, ukaž se knězi, ať tě prohlásí za zdravého, a pak obětuj předepsanou oběť vděčnosti.“
15 Sa renommée se répandait de plus en plus; d'immenses multitudes accouraient pour l'entendre et pour se faire guérir de leurs maladies.
Zpráva o Ježíšovi se rychle šířila. Lidé za ním přicházeli v houfech, aby ho slyšeli a aby uzdravoval jejich nemoci.
16 Quant à lui, il se tenait retiré dans les lieux solitaires et il y priait.
On si však vždycky našel čas, aby se v ústraní modlil.
17 Voici ce qui arriva, un des jours où il était à enseigner, ayant assis devant lui des Pharisiens et des Docteurs de la Loi venus des bourgs de Galilée et de Judée et de la ville de Jérusalem: La puissance du Seigneur était là pour guérir,
Jednoho dne se kolem Ježíše shromáždili farizejové a učitelé zákona z různých měst Galileje a Judska a dokonce i z Jeruzaléma. Posadili se kolem něho a naslouchali mu. I zde mu dal Bůh moc k uzdravování.
18 lorsque survinrent des gens portant sur un lit un homme qui était paralysé. Ils cherchèrent à le faire entrer et à le placer devant Jésus;
Nějací lidé přinesli na nosítkách ochrnutého muže. Chtěli ho vnést dveřmi a položit před Ježíše, ale bylo tam tolik lidí, že nemohli projít. Vystoupili tedy na střechu a otvorem spustili nemocného i s lehátkem přímo před něho. Když
19 et ne trouvant pas moyen de pénétrer à cause de la foule, ils montèrent sur la maison et descendirent le malade avec son petit lit par la toiture, au milieu de l'assemblée et devant Jésus.
20 Voyant leur foi, celui-ci dit à l'homme: «Tes péchés te sont pardonnés.»
Ježíš viděl, kolik důvěry v něho mají, řekl: „Příteli, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“
21 Alors les Scribes et les Pharisiens se mirent à faire leurs réflexions: «Qui donc, disaient-ils, est celui-ci qui profère des blasphèmes? Qui peut pardonner des péchés que Dieu seul?»
Učitelé zákona a farizejové uvažovali: „Jak se může opovážit něco takového říci? To je přece rouhání. Nikdo jiný než Bůh nemůže odpouštět hříchy!“
22 Connaissant leurs raisonnements, Jésus leur adressa ces paroles: Pourquoi ces pensées dans vos coeurs?
Ježíš dobře věděl, co si myslí, a proto řekl: „To vám vadí?
23 Lequel est le plus facile, de dire: tes péchés te sont pardonnés, ou de dire: lève-toi et marche?
Co je snazší? Zvěstovat člověku odpuštění jeho hříchů, anebo ho uzdravit?
24 Or, afin que vous sachiez que le Fils de l'homme a sur ta terre le pouvoir de pardonner des péchés...» s'adressant au paralytique: «A toi, je dis: Lève-toi, emporte ton petit lit et, va dans ta maison!
Přesvědčím vás, že Syn člověka má na zemi právo odpouštět hříchy.“Obrátil se k ochrnutému se slovy: „Vstaň, vezmi si svoje lehátko a jdi domů!“
25 Aussitôt, se levant devant eux, il emporta le petit lit sur lequel il était couché et retourna en sa maison glorifiant Dieu.
A tak se stalo: před očima všech muž vstal, sbalil svou rohož, šel domů a cestou hlasitě děkoval Bohu.
26 Transportés d'enthousiasme, tous se mirent aussi à glorifier Dieu et, tout effrayés, ils disaient: «Quelle incroyable chose nous avons vue aujourd'hui!»
Celé shromáždění bylo vzrušeno a lidé, plni svaté bázně, chválili Boha a říkali: „Dnes jsme viděli neuvěřitelné věci.“
27 Après cela, il sortit, et aperçut, assis au bureau du péage, un publicain du nom de Lévi. Il lui dit: «Suis-moi»;
Ježíš šel dál. Cestou uviděl v celnici výběrčího daní jménem Levi a řekl mu: „Pojď, staň se mým následovníkem!“
28 et lui, abandonnant tout, se leva et le suivit.
Levi nechal všeho, vstal a šel za Ježíšem.
29 Lévi lui donna un grand festin en sa maison. Se trouvaient à table, entre autres convives, un grand nombre de publicains.
Doma pak vystrojil pro Ježíše a jeho žáky hostinu. Na ni pozval i mnoho svých dřívějších kolegů.
30 Cela fit murmurer les Pharisiens et leurs Scribes: «Pourquoi, dirent-ils aux disciples, mangez-vous et buvez-vous avec des publicains et avec des pécheurs?»
To pohoršilo farizeje a učitele zákona, takže vytýkali učedníkům: „Proč jíte a pijete s lidmi, kterými každý slušný člověk pohrdá?“
31 Jésus alors leur adressa ces paroles: «Ce ne sont pas ceux qui sont en bonne santé qui ont besoin de médecin, ce sont les malades.
Ježíš na to odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
32 Je ne suis pas venu appeler à la repentance des justes, mais des pécheurs.»
Nepřišel jsem volat k pokání ty, kteří mají o sobě dobré mínění, ale hříšníky.“
33 Ils lui dirent: «Les disciples de Jean se livrent fréquemment aux jeûnes et aux prières; ceux des Pharisiens font de même; et les tiens mangent et boivent.»
Někteří farizejové Ježíšovi předhazovali: „Janovi učedníci se často s postem modlí a právě tak i naši žáci. Jak to tedy, že tvoji hodují?“
34 Jésus leur répondit: «Pouvez-vous faire jeûner les amis de l'époux pendant que l'époux est avec eux?
Ježíš odpověděl: „Je přirozené, aby se svatebčané postili, když je ženich s nimi?
35 Des jours viendront où l'époux leur sera enlevé, ils jeûneront dans ces jours.»
Však přijde chvíle, kdy ženicha odvedou, a pak bude vhodný čas k půstu.“
36 Il leur dit aussi une parabole: «Personne, dans un vêtement neuf ne déchire un morceau pour le coudre à un vêtement vieux; autrement il aura déchiré le vêtement neuf et aura mis au vieux vêtement un morceau neuf qui ne s'accorde pas.
Ještě přidal další přirovnání: „Nikdo si přece nevystřihne kus látky z nových šatů, aby si jím vyspravil starý oděv. Zničil by si tak šaty nové a na starých šatech by se záplata srazila a díra by byla ještě větší.
37 Personne non plus ne verse du vin nouveau dans de vieilles outres; autrement le vin nouveau fera éclater les outres; il se répandra et les outres seront perdues.
Nikdo také nebude nalévat víno do starých kožených měchů, protože kvasící víno by staré měchy roztrhalo, a tak by obojí přišlo nazmar.
38 Mais on doit verser le vin nouveau dans des outres, neuves.
Proto mladé víno patří do nových měchů.
39 «Quand on vient de boire du vin vieux, on n'en demande jamais du nouveau: Le vieux, dit-on, c'est le bon.»
Vás ovšem znepokojuje moje poselství. Jako mladé víno nesnesou staré měchy, ani ono se nevtěsná do vašich starých tradic a zvyklostí. Jste jako pijáci, kteří si libují ve starém uleželém vínu.“
