Actes 23
1 Paul, regardant en face le Sanhédrin, dit: «Frères, «C'est en toute bonne conscience que je me suis conduit devant Dieu jusqu'à aujourd'hui...»
Když byl Pavel předveden k výslechu, nijak se nezalekl a odvážně začal: „Bratři, sám Bůh ví, že mám čisté svědomí.“
2 Le grand-prêtre Hananias ordonna alors aux assistants de souffleter Paul sur la bouche.
Velekněz Ananiáš to považoval za rouhání a přikázal strážnému, aby vězně udeřil přes ústa.
3 «Dieu te frappera à ton tour, muraille blanchie!» répondit Paul en se tournant vers lui, «tu sièges pour me juger selon la Loi, et c'est au mépris de la Loi que tu ordonnes de me frapper!»
Pavel na něj zavolal: „Ty křiváku, tebe jednou udeří Bůh! Tváříš se jako ochránce zákona a místo spravedlivého soudu rozdáváš rány.“
4 — «Quoi! tu injuries le grand-prêtre de Dieu!» dirent les assistants.
Strážní ho okřikli: „Takhle mluvíš s Božím veleknězem?“
5 Mais Paul: «Je ne savais pas, frères, que ce fût le grand-prêtre, car il est écrit: «Tu n'insulteras pas le chef de ton peuple.»
Pavel se omlouval: „Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz. Vím, že je psáno: Nespílej svému vládci!“
6 Paul, sachant que l'assemblée était composée en partie de Sadducéens, en partie de Pharisiens, s'écria en plein Sanhédrin: «Frères, je suis Pharisien, fils de Pharisiens, c'est pour mon espérance, c'est pour la résurrection des morts qu'on me met en jugement!»
Věděl však, že v radě jsou dva tábory, saducejský a farizejský. Zvolal tedy, aby to všichni slyšeli: „Bratři, jsem farizej a byl jsem tak už od mládí vychován. Jsem postaven před soud, protože hlásám naději na vzkříšení a věčný život!“
7 Ces paroles provoquèrent une scission entre les Pharisiens et les Sadducéens et l'assemblée se divisa.
Tím se mu podařilo vnést do velerady rozkol.
8 En effet, les Sadducéens nient la résurrection, l'existence des anges et des Esprits; les Pharisiens admettent tout cela.
Saducejové totiž popírali vzkříšení, věčný život a existenci duchovního světa, kdežto farizejové to všechno vyznávali.
9 Il s'ensuivit une discussion tumultueuse; certains Scribes du parti pharisien se levèrent, prirent la défense de Paul et dirent: «Nous ne trouvons rien à reprocher à cet homme... Si un Esprit lui a parlé! un ange, peut-être!»...
Obě strany se do sebe pustily a byla z toho velká hádka. Bohoslovci farizejského směru nakonec žádali, aby byl Pavel osvobozen. Říkali: „Vždyť se ničím neprovinil. Co když k němu skutečně promluvil duch nebo anděl? Abychom se nestavěli proti Bohu!“
10 La dispute s'envenimait, et le tribun craignait que Paul ne fût mis en pièces; il donna ordre à une escouade de soldats de descendre dans la salle, d'arracher Paul de leurs mains et de le reconduire à la Forteresse.
Teď teprve vypuklo pobouření. Velitel se polekal, že vězeň, za kterého ručil, by mohl být ubit. Přivolal rychle vojáky, vysvobodili Pavla z té vřavy a dal ho znovu odvést do pevnosti.
11 La nuit suivante, le Seigneur lui apparut et lui dit: «Courage! comme tu as été mon témoin à Jérusalem, il faut aussi que tu sois mon témoin à Rome!»
Té noci se Pavlovi ukázal Pán Ježíš a posiloval ho slovy: „Neztrácej odvahu! Vydal jsi o mně statečné svědectví v Jeruzalémě a vydáš je i v samotném Římě.“
12 Le lendemain matin, les Juifs formèrent entre eux un complot et s'obligèrent par voeu à ne manger ni boire tant qu'ils n'auraient pas tué Paul.
Druhý den ráno se smluvilo přes čtyřicet židovských mužů,
13 Ils étaient plus de quarante à avoir fait cette conjuration.
14 Ils allèrent trouver les chefs des prêtres et les Anciens et leur dirent: «Nous nous sommes obligés par voeu, sous les plus terribles anathèmes, à ne rien manger que nous n'ayons tué Paul.
šli k velekněžím a prohlásili: „Přísahali jsme si, že se nedotkneme jídla ani pití, dokud toho Pavla nezabijeme.
15 Intervenez donc, avec le Sanhédrin, auprès du tribun pour obtenir une nouvelle comparution, comme si vous vouliez étudier plus à fond son affaire. Quant à nous, nous sommes prêts; nous le tuerons dans le trajet.»
Vzkažte veliteli, ať ho znovu přivede do velerady, a řekněte, že se chcete jeho případem důkladněji zabývat. My si na něj počkáme a na cestě ho sprovodíme ze světa.“
16 Mais le fils de la soeur de Paul entendit parler de ce guet-apens, se rendit à la Forteresse, y entra et révéla tout à Paul.
O tomto spiknutí se však dověděl syn Pavlovy sestry. Podařilo se mu strýce v pevnosti navštívit a varovat.
17 Celui-ci fit alors appeler un des centurions: «Mène ce jeune homme au tribun, lui dit-il, il a quelque chose à lui communiquer.
Pavel požádal sloužícího důstojníka: „Prosím, zaveď toho mládence k veliteli, má pro něho důležité sdělení.“
18 Le centurion l'emmena donc chez le tribun et lui dit: «Le prisonnier Paul m'a fait appeler et m'a prié de t'amener ce jeune homme, qui a quelque chose à te dire.»
Důstojník jeho přání vyhověl. Velitel hovořil s Pavlovým synovcem mezi čtyřma očima. Ten mu řekl: „Židé chystají léčku; zítra tě požádají, abys jim vězně znovu přivedl do velerady, že ho musí ještě důkladněji vyslechnout. Cestou však bude na Pavla číhat víc než čtyřicet mužů ke všemu odhodlaných; zavázali se slavnostní přísahou, že ho zabijí. Jeho život, pane, je ve tvých rukou!“
19 Le tribun prit le jeune homme par la main, le conduisit à l'écart et lui demanda: «Qu'as-tu à me communiquer?»
20 — «Les Juifs, répondit-il, sont convenus de te prier de faire comparaître Paul demain devant le Sanhédrin, comme s'ils voulaient étudier plus à fond son affaire.
21 Garde-toi de le faire; c'est un guet-apens; ils sont plus de quarante qui se sont obligés par voeu à ne manger ni boire avant de l'avoir tué. Ils sont tout prêts; ils n'attendent que ton consentement.»
22 Le tribun renvoya le jeune homme en lui défendant de parler à personne de ce qu'il venait de lui apprendre.
Velitel mladíka propustil a varoval ho: „Nikomu ani slovo, že o tom vím!“Rozhodl se, že raději Pavla odešle pod bezpečným doprovodem k římskému místodržiteli Felixovi do Césareje.
23 Puis il fit appeler deux centurions: «Tenez prêts, leur dit-il, à partir de la troisième heure de la nuit, deux cents soldats, soixante-dix cavaliers et deux cents hommes du train pour aller jusqu'à Césarée.»
Dvěma důstojníkům vydal rozkaz, aby v devět hodin večer nastoupilo dvě stě pěšáků, sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.
24 Il commanda aussi de se pourvoir de montures pour Paul, afin de le mener sain et sauf au procurateur Félix.
Pro vězně měli připravit nosítka mezi dvěma mezky.
25 En même temps il écrivit à celui-ci une lettre, dont voici la teneur:
Po důstojníkovi eskorty poslal dopis tohoto znění:
26 «Claudius Lysias à son excellence le procurateur Félix. Salut.
„Klaudius Lysias ctěnému místodržiteli Felixovi.
27 «Cet homme a été arrêté par les Juifs, et ils allaient le tuer, quand j'arrivai avec la troupe et le leur enlevai; j'avais appris qu'il était citoyen romain.
Muže, kterého ti posílám, jsem se svým oddílem zachránil z rukou židů. Ti ho málem zabili. Zjistil jsem totiž, že je to římský občan.
28 Voulant connaître le motif de leurs accusations, je le conduisis au Sanhédrin;
Abych se dozvěděl, co vlastně proti němu mají, dal jsem ho předvést jejich veleradě.
29 voici ce que je trouvai: des poursuites sur des questions relatives à leur Loi et aucun grief qui méritât la mort ou la prison.
Ukázalo se, že nejde o žádný vážný nebo dokonce hrdelní zločin, ale pouze o jejich náboženské spory.
30 Mais on m'a dénoncé un complot contre cet homme; je te l'ai donc envoyé sans retard et j'ai prévenu les accusateurs qu'ils eussent aussi à prendre la parole contre lui devant toi.»
Dostal jsem však zprávu, že ho chtějí úkladně zavraždit, a tak ho rychle posílám pod tvoji ochranu. Zároveň dávám na vědomí veleradě, že žalobu na něho mohou podat u tebe. Srdečně tě zdravím!“
31 Les soldats exécutèrent ces ordres; ils prirent Paul et le conduisirent de nuit jusqu'à Antipatris.
Pěší oddíly provázely vězně v noci na hranice Judska, do Antipatridy, odkud se vrátily do kasáren.
32 Le lendemain, ils laissèrent les cavaliers continuer le chemin avec lui et rentrèrent à la Forteresse.
Za dne doprovodila Pavla již jen jízda.
33 Ceux-là, arrivés à Césarée, remirent la lettre au procurateur et lui présentèrent Paul.
V Césareji jej předali místodržiteli a odevzdali mu i velitelův dopis.
34 Il la lut et s'informa de quel pays il était. Apprenant qu'il était de Cilicie:
Felix vzkaz přečetl a hned se zajímal, ze které římské provincie Pavel pochází, zda totiž vůbec spadá pod jeho pravomoc. Když se dověděl, že je z Kilikie,
35 «Je t'entendrai, dit-il, quand tes accusateurs seront arrivés.» Puis il ordonna de le garder dans le prétoire d'Hérode.
řekl: „Vyslechnu tě, až se dostaví tvoji žalobci.“A dal Pavla střežit ve vládní budově, kterou kdysi postavil Herodes Veliký.
