Cantiques 1
1 Cantique des cantiques, de Salomon. Qu'il m'embrasse des baisers de sa bouche!
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 car tes caresses sont plus exquises que le vin.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 L'huile qui te parfume a une odeur suave; ton nom est un parfum qui se répand; aussi les vierges ont pour toi de l'amour.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Entraîne-moi! nous courrons après toi. Le roi m'introduit dans ses appartements: dans nos transports, de toi nous voulons nous réjouir, célébrer ton amour plutôt que le vin; on a pour toi un véritable amour.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Je suis noire, mais gracieuse, filles de Jérusalem, comme les tentes de Cédar, comme les draperies de Salomon.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Ne me considérez pas, parce que je suis noire, parce que le soleil a lancé sur moi ses regards; les fils de ma mère, irrités contre moi, m'ont réduite à garder les vignes, et ma vigne, la mienne, je n'ai pu la garder. –
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Dis-moi, ô toi qu'aime mon âme, où tu pais tes brebis, où tu les fais reposer à midi! car pourquoi errerais-je éperdue autour des troupeaux de les compagnons? – –
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Si tu l'ignores, ô la plus belle des femmes, suis seulement les traces des brebis, et mène paître tes chevreaux près des cabanes des bergers.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Au coursier du char de Pharaon je te compare, ma bien-aimée.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Tes joues sont belles, entre les rangs [de perles], et ton col, au milieu des colliers.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Nous le ferons des colliers d'or semés de points d'argent.– –
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Tandis que le roi est entouré de sa cour, mon nard exhale son parfum.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Mon bien-aimé est pour moi un bouquet de myrrhe, qui toujours est fixé sur mon sein.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Mon bien-aimé est pour moi une grappe de troène des vignobles d'En-Gueddi. – –
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Voici, tu es belle, ma bien-aimée, tu es belle! tes yeux sont ceux de la colombe. – –
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Voici, tu es beau, mon bien-aimé, tu es aimable aussi; et notre lit c'est la verdure,
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 les solives de nos maisons sont les cèdres, et nos lambris, les cyprès.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
