< Psaumes 81 >
1 Au maître chantre. En githith. D'Asaph. Faites entendre vos hymnes au Dieu qui est notre force, et vos cris d'allégresse au Dieu de Jacob!
Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
2 Elevez vos chants, et faites résonner la cymbale, et la harpe harmonieuse avec le luth!
Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
3 C'est la lune nouvelle, sonnez de la trompette! c'est la lune dans son plein, notre jour de fête!
Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
4 Car tel est l'ordre donné à Israël, l'institution du Dieu de Jacob:
Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
5 Il en dressa le statut en Joseph, quand Il se mit en marche contre le pays d'Egypte. « J'entends une voix que je ne reconnais pas!
Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
6 Je déchargeai son épaule du fardeau, et ses mains ne durent plus porter les paniers.
Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
7 Dans l'angoisse tu m'invoquas, et je te sauvai, je t'exauçai, enveloppé du tonnerre, et je t'éprouvai aux eaux de la querelle. (Pause)
V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
8 Ecoute, mon peuple, que je te somme! O Israël, si tu voulais m'écouter!
Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
9 Qu'il n'y ait chez toi point de Dieu étranger, et n'adore pas les dieux du dehors!
A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
10 Je suis l'Éternel, ton Dieu, qui t'ai ramené de la terre d'Egypte. Ouvre ta bouche, je veux la remplir!…
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
11 Mais mon peuple n'a point écouté ma voix, et Israël ne m'a point obéi.
Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
12 Alors je l'abandonnai à l'obstination de son cœur; ils suivirent leurs propres conseils.
A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
13 O si mon peuple voulait m'écouter, et Israël, marcher dans mes voies!
Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
14 Bientôt je ferais plier leurs ennemis, et contre leurs oppresseurs je tournerais ma main.
Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
15 Ceux qui haïssent l'Éternel, dissimuleraient devant lui, et eux, ils auraient un bonheur éternel.
A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
16 Dieu les nourrirait de la moelle du froment, et du miel des rochers je te rassasierais! »
A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.