Psaumes 74
1 Hymne d'Asaph. Pourquoi, ô Dieu, rejettes-tu toujours, ta colère fume-t-elle sur le troupeau dont tu es le pasteur?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Aie souvenir de ton peuple que tu acquis autrefois, réclamas comme ta tribu d'héritage, de la montagne de Sion, où tu fixas ta demeure!
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Dirige tes pas vers des ruines déjà vieilles! L'ennemi dévaste tout dans le Sanctuaire.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Tes adversaires rugissent au sein de tes parvis: c'est leur culte qu'ils érigent en culte.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 On dirait des hommes qui lèvent et font retomber les haches dans l'épaisseur d'un bois.
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 Et ils en brisent déjà les sculptures, sous les cognées et les marteaux à la fois.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 Ils mettent en feu ton Sanctuaire; sacrilèges ils renversent la demeure de ton nom.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 Ils disent en leur cœur: « Accablons-les tous ensemble! » Ils brûlent dans le pays tous les saints lieux d'assemblée.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 Nous ne voyons plus notre culte, il n'y a plus de prophète, nous n'avons personne qui sache jusques à quand…!
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 Jusques à quand, ô Dieu, l'ennemi sera-t-il insultant? Toujours l'ennemi méprisera-t-il ton nom?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Pourquoi retires-tu ta main et ta droite? Tire-la de ton sein, et extermine!
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Cependant Dieu est mon Roi dès les temps de jadis, opérant des délivrances dans le sein du pays.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Par ta puissance tu entr'ouvris la mer, tu brisas les têtes des dragons dans ses eaux.
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Tu fracassas les têtes des Léviathans, et les livras en proie aux hôtes du désert.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Tu fis jaillir des sources et des torrents, tu desséchas des fleuves qui ne tarissent jamais.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 A toi est le jour, et à toi la nuit; tu disposas les luminaires et le soleil.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Tu as placé toutes les bornes de la terre; l'été et l'hiver, c'est toi qui les as faits.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Souviens-t'en: l'ennemi outrage l'Éternel, et un peuple en délire insulte à ton nom.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Ne livre pas aux bêtes l'âme de ta tourterelle, et n'oublie pas pour toujours la vie de tes affligés!
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Considère l'alliance! car les retraites du pays sont pleines de repaires de la violence.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Ne renvoie pas l'opprimé confus! Que l'affligé et le pauvre aient à louer ton nom!
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Lève-toi, ô Dieu, défends ta cause! Pense aux outrages que te fait l'impie tous les jours!
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 N'oublie pas la clameur de tes ennemis, la rumeur de tes adversaires qui s'élève sans cesse.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
