Psaumes 50
1 Cantique d'Asaph. Dieu, l'Éternel Dieu parle, Il appelle la terre, du soleil levant au soleil couchant;
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 de Sion, perfection de beauté, Dieu apparaît resplendissant;
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 notre Dieu vient, mais non pas en silence; devant lui le feu dévore, et autour de lui il y a grande tempête.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 Il appelle les Cieux d'en haut, et la terre, au jugement de son peuple:
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 « Rassemblez-moi mes bien-aimés, qui solennisèrent mon alliance par le sacrifice! »
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 Que donc les Cieux proclament sa justice, car Dieu est celui qui va juger! (Pause)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 « Ecoute, mon peuple, je vais parler! Israël, je vais te sommer! Je suis Dieu, ton Dieu.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 Je ne te reprends pas pour tes sacrifices, car tes holocaustes sont constamment devant moi.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 Je n'irai pas prendre des taureaux dans ta maison, ni des béliers dans tes bergeries.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 Car à moi sont toutes les bêtes des forêts, les animaux des montagnes par milliers;
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 je connais tous les oiseaux des montagnes, et les bêtes des champs sont en mon pouvoir.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 Si j'avais faim, je ne te le dirais pas; car à moi est le monde avec ce qu'il enserre.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Est-ce que je mange la chair des taureaux, et bois le sang des boucs?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Fais à Dieu l'offrande de tes actions de grâces, et accomplis tes vœux envers le Très-haut!
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 et invoque-moi au jour de la détresse; je te délivrerai, et tu me glorifieras! »
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 Et Dieu dit au méchant: « Que fais-tu d'énumérer mes lois, et d'avoir mon alliance à la bouche,
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 quand tu hais la discipline, et que tu jettes mes paroles derrière toi?
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 Si tu vois un voleur, tu te plais avec lui, et tu entres en part avec les adultères.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Tu lâches la bride à ta bouche pour le mal, et ta langue ourdit la fraude;
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 tu t'assieds, et parles contre ton frère, et tu dresses des embûches au fils de ta mère.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 C'est ce que tu as fait, et je me suis tu; tu t'es imaginé que je te ressemblais; mais je te détromperai, et je mettrai la liste devant toi.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Prenez-y garde, vous qui oubliez Dieu, de peur que Je ne déchire, sans que personne délivre!
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 Qui m'offre des actions de grâces, me glorifie; et à quiconque règle sa voie, Je fais voir le salut de Dieu. »
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
