Psaumes 38
1 Cantique de David. Pour souvenir. Éternel, en ton courroux ne me châtie pas! et en ta colère ne me punis pas!
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 Car tes flèches sont tombées sur moi, et sur moi tu as fait main basse.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 Ta fureur n'a rien épargné en mon corps, et mon péché a enlevé toute santé à mes os.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 Car mes misères s'élèvent plus haut que ma tête, comme un lourd fardeau, par leur poids elles m'accablent.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 Mes plaies sont fétides et purulentes, par l'effet de ma folie.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 Je suis courbé, affaissé au dernier degré; incessamment je vais menant deuil;
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 car un feu remplit mes entrailles, et il n'y a plus de santé dans mon corps.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 Je suis tout défaillant, tout brisé, un rugissement sort de mon cœur en tourmente…
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Seigneur, tu connais tous mes désirs, et mes soupirs ne te sont point cachés;
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 mon cœur palpite, ma force m'abandonne, et mes yeux mêmes me refusent la vue du jour.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 Mes amis et mes frères s'arrêtent à l'aspect de ma plaie, et mes proches se tiennent à distance.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 Ceux qui en veulent à ma vie, tendent leurs pièges, et ceux qui cherchent ma perte, parlent de ruine, et tout le jour ils songent à des ruses.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 Mais moi, tel qu'un sourd, je n'entends pas, et, tel qu'un muet, je n'ouvre pas la bouche;
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 je suis comme un homme privé de l'ouïe, et dans la bouche duquel il n'y a point de réplique.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 Car c'est en toi, Éternel, que j'espère; tu m'exauceras, Seigneur, mon Dieu!
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 Car je dis: Ne permets pas que j'excite leur joie! Dès que mon pied bronche, je vois leur triomphe.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 Car je suis toujours près de faillir, et mes regrets douloureux sont toujours là, devant moi;
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 car je confesse mes manquements, et mon péché me rend inquiet.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 Cependant mes ennemis sont vivants et forts, ils sont en nombre ceux qui me haïssent sans cause.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 Me rendant le mal pour le bien, ils me sont hostiles, parce que je cherche le bien.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Ne m'abandonne pas, Éternel! Mon Dieu, ne t'éloigne pas de moi!
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Accours à mon aide, ô Dieu, mon Sauveur!
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
