Psaumes 35
1 De David. Sois l'adversaire, ô Éternel, de mes adversaires! Combats ceux qui me combattent!
Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
2 Saisis le bouclier et la rondache, et lève-toi pour m'assister!
Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
3 Tire ta lance et ta hache contre mes persécuteurs! Crie-moi: Je suis ton aide!
Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
4 Que la honte et l'opprobre couvrent ceux qui demandent ma vie! qu'ils reculent confondus ceux qui méditent ma ruine!
Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
5 Qu'ils soient comme la balle au vent, chassés par l'ange de l'Éternel!
Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
6 Que leur route soit sombre et glissante, et que l'ange de l'Éternel les poursuive!
Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
7 Car sans cause ils ont caché la fosse et le filet sous mes pas, sans cause ils ont miné pour m'ôter la vie.
Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
8 Que la ruine fonde sur eux imprévue! qu'ils soient pris dans le filet qu'ils ont tendu! que pour y périr ils y tombent!
Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
9 Alors mon âme sera ravie de l'Éternel, et se réjouira de son secours.
Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
10 Tous mes os diront: Éternel! qui, comme toi, sauve le malheureux de plus forts que lui, le malheureux et le pauvre de ses spoliateurs?
A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
11 Des témoins iniques se lèvent; pour ce que j'ignore, ils me prennent à partie.
Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
12 On me rend le mal pour le bien, je suis abandonné.
Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
13 Mais moi, dans leurs maladies, je pris le cilice, je me macérai par des jeûnes, et je priai, la tête penchée sur la poitrine;
Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
14 à ma démarche on eût dit que j'avais perdu mon frère, mon ami; comme en deuil d'une mère, triste j'étais courbé.
Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
15 Mais ma chute les réjouit; ils se liguent, ils se liguent contre moi, médisant, et j'ignore tout; ils me déchirent, et ne se taisent pas.
Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
16 Avec les profanes bouffons des festins, ils grincent contre moi les dents.
S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
17 Seigneur, jusques à quand seras-tu spectateur? Délivre ma vie de leur fléau, et mon âme des lions!
Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
18 Je te rendrai grâces dans la grande assemblée, et je te louerai au sein d'un peuple nombreux.
I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
19 Ne permets pas que mes perfides ennemis triomphent à ma vue, et que, dans leur haine gratuite, ils clignent les yeux!
Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
20 Car ils ne parlent pas de paix, et contre les débonnaires du pays ils méditent l'astuce.
Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
21 Ils ouvrent contre moi leur bouche, et disent: « Ah! ah! nos yeux voient. »
Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
22 Tu vois aussi, Éternel! ne te tais pas! Seigneur, ne t'éloigne pas de moi!
Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
23 Lève-toi, réveille-toi, pour me faire justice, mon Seigneur, mon Dieu, pour défendre ma cause!
Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
24 Fais-moi droit, selon ta justice, Éternel, mon Dieu, et que je ne sois pas un triomphe pour eux!
Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
25 Qu'ils ne disent pas en leur cœur: « Bien! c'étaient nos vœux! Qu'ils ne disent pas: « Nous l'avons perdu! »
Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
26 Fais rougir et confonds tous ceux que réjouissent mes maux! Couvre de honte et d'ignominie mes superbes adversaires!
Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
27 Alors ils chanteront et seront ravis ceux qui aiment ma juste cause; ils diront incessamment: « Grand est l'Éternel, qui se plaît au bien de son serviteur! »
Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
28 Et ma langue dira ta justice, et te louera tous les jours.
I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
