< Psaumes 30 >
1 Cantique de David sur l'hymne de la dédicace de la maison. Je t'exalte, Éternel, car tu m'as délivré, refusant à mes ennemis la joie de ma perte.
Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.
2 Éternel, mon Dieu! j'ai crié à toi, et tu m'as guéri.
Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.
3 Éternel, tu as retiré mon âme des Enfers, et m'as rendu la vie, entre ceux qui descendent au tombeau. (Sheol )
Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. (Sheol )
4 Chantez l'Éternel, vous ses bien-aimés, et louez son saint nom!
Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.
5 Car il est un instant pour son courroux, mais toute la vie pour son amour: le soir, la tristesse est notre hôte, et au matin, c'est l'allégresse.
Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.
6 Et moi, je disais dans ma sécurité: A jamais je suis inébranlable!
I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.
7 Éternel, en ta grâce tu avais affermi ma montagne; mais tu cachas ta face, et je fus éperdu.
Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.
8 Éternel, je criai à toi, et je fis au Seigneur ma supplication:
I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:
9 « Qu'as-tu à faire de mon sang et de mon trépas? La poudre peut-elle te louer, et dire ta fidélité?
Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?
10 Ecoute, Éternel, et prends pitié de moi! Éternel, sois-moi secourable! »
Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.
11 Et tu changeas mon deuil en allégresse, tu délias mon cilice, et me donnas la joie pour ceinture,
I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.
12 afin que mon cœur te loue, et ne reste point muet. Éternel, mon Dieu, je veux te louer à jamais!
Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.