Psaumes 17
1 Prière de David. Éternel, écoute la justice, prête l'oreille à ma plainte, entends, quand je te prie d'une bouche sans feinte!
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2 Que ma cause paraisse devant toi: tes yeux discernent la droiture.
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3 Sonde mon cœur, visite-moi la nuit; éprouve-moi, tu ne trouveras rien; ma pensée ne va pas plus loin que ma parole.
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4 En face des œuvres des hommes, aidé de ta parole, j'évitai les sentiers des pervers.
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5 Maintiens mes pas dans tes ornières, afin que mes pieds ne bronchent pas!
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6 Je t'invoque, car tu m'exauceras, ô Dieu! penche vers moi ton oreille, écoute mon discours!
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7 Signale ta bonté, toi qui de ta droite, sauves le fidèle de ceux qui l'assaillent!
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8 Garde-moi, comme la prunelle chère à ton œil, et me cache à l'ombre de tes ailes,
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9 contre les impies qui m'attaquent, contre les mortels ennemis qui m'enveloppent.
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10 Ils ont fermé leur cœur endurci, et ils tiennent de leur bouche des propos altiers.
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11 A tous nos pas maintenant ils nous assiègent, de leurs yeux ils visent à nous terrasser;
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12 pareils au lion avide d'une proie, au jeune lion tapi en embuscade.
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13 Lève-toi, Éternel, préviens-les, terrasse-les! Sauve-moi par ton épée des méchants,
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14 par ta main, Éternel, des hommes, des hommes de ce monde! Ils ont leur lot dans la vie, et tu remplis leur sein de trésors: leurs fils s'en rassasient, et laissent leur superflu à leurs enfants.
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15 Mais pour moi, la justice me fera voir ta face, et, à mon réveil, je me rassasierai de ton image.
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
