Proverbes 26
1 Comme la neige en été, et la pluie à la moisson, ainsi l'honneur ne va pas à l'insensé.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Comme le passereau va voltigeant, et l'hirondelle volant ainsi la malédiction non méritée n'atteint pas.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Au cheval le fouet, à l'âne le mors, et au dos de l'insensé le bâton.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Ne réponds pas à l'insensé selon sa folie, de peur de lui ressembler toi-même.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Réponds à l'insensé selon sa folie. afin qu'il ne s'imagine pas être sage.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Il se coupe les pieds, s'abreuve de peines celui qui charge un fou d'une mission.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Les jambes d'un perclus sont pendantes; telle est une sentence dans la bouche des fous.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Lancer une pierre avec la fronde, c'est accorder des honneurs à un insensé.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Une épine que tient levée un homme ivre, c'est une sentence dans la bouche des fous.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Tel un archer qui blesse chacun, tel est celui qui soudoie des fous, et soudoie tout venant.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Comme le chien retourne à ce qu'il a vomi, ainsi l'insensé réitère sa folie.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Vois cet homme qui s'imagine être sage! Il y a plus à espérer d'un insensé que de lui.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Le lâche dit: « J'entends sur le chemin le rugissant, il y a un lion dans la rue! »
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 La porte tourne sur ses gonds, et le lâche dans son lit.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Le lâche plonge sa main dans le plat, il a peine à la ramener à sa bouche.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Le lâche se trouve plus sage que sept hommes qui répondent avec jugement.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Il prend un chien par les oreilles, celui qui en passant s'échauffe pour une querelle qui n'est pas la sienne.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Tel un furieux qui décoche des traits, et des dards mortels,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 tel est l'homme qui trompe son prochain, puis dit: « N'ai-je pas badiné? »
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Faute de bois le feu s'éteint; ôtez le médisant, la querelle cesse.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Le charbon donne de la braise, et le bois des flammes, et l'homme querelleur allume la dispute.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Les propos du rapporteur sont comme des friandises; ils s'insinuent jusqu'au fond des entrailles.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 De l'argent brut appliqué sur un têt, c'est le feu sur les lèvres, et la malice dans le cœur.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Dans ses discours l'ennemi dissimule, mais dans son âme il s'apprête à tromper.
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Prend-il un ton gracieux, ne te fie pas à lui, car sept abominations sont dans son cœur.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 La haine se cache sous un faux semblant, mais sa malice se découvre dans l'assemblée.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Qui creuse une fosse, y tombe, et la pierre revient sur celui qui la roule.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 La langue fausse hait ceux qu'elle va perdre, et la bouche flatteuse prépare la ruine.
Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
