Proverbes 24
1 Ne porte pas envie aux hommes méchants, et ne désire pas leur société!
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Car leur cœur médite la ruine, et leurs lèvres ont un langage funeste.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Par la sagesse une maison s'élève, et par l'intelligence elle se consolide;
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 et par la science les chambres se remplissent de tous les biens de prix et d'agrément.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 L'homme sage a de la force, et l'homme qui sait, gagne en vigueur.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Car tu feras la guerre ayant pris tes mesures, et c'est le nombre des conseillers qui donne la victoire.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Pour l'insensé la sagesse est chose trop haute; aux Portes il n'ouvre pas la bouche.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Celui qui médite de faire du mal, reçoit le nom d'homme d'intrigue.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 La pensée de la folie, c'est le péché; et le moqueur est l'abomination des hommes.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Si tu faiblis au jour de la détresse, tes forces s'affaibliront.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Sauve ceux qu'on traîne à la mort; retiens ceux qui vont tomber sous les coups meurtriers!
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Si tu dis: « Nous ne le connaissons point! » Celui qui pèse les cœurs, ne l'entendra-t-Il pas? et le Gardien de ton âme ne le saura-t-il pas? et ne rend-Il pas à chacun selon ses œuvres?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Mon fils, mange le miel, car il est bon, et le rayon de miel, qui est doux à ton palais!
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Sache que telle sera la sagesse à ton âme. Si tu la trouves, il est un avenir; et ton espoir ne sera pas mis à néant.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Impie, ne dresse point d'embûches à la demeure du juste, et ne dévaste point son gîte.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Car sept fois le juste tombe, et il se relève; mais les impies périssent dans le malheur.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Ne te réjouis pas de la chute de ton ennemi, et que ton cœur ne se délecte pas de sa ruine,
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 de peur que l'Éternel ne le voie, et n'en ait déplaisir, et qu'il ne détourne sa colère de lui.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Ne t'irrite point à la vue des méchants, et ne sois point jaloux des impies,
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 car le méchant n'a point d'avenir, le flambeau des impies s'éteint.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Crains l'Éternel, mon fils, et le roi, et ne t'associe point aux novateurs!
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 car leur ruine surgit tout-à-coup, et le temps du châtiment des uns et des autres, qui le sait?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Encore paroles de sages. Etre partial, quand on juge, n'est pas bien.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Quiconque dit au coupable: Tu es innocent! encourt la malédiction des peuples, et le courroux des nations.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Mais ceux qui osent punir, s'en trouvent bien, et obtiennent le bonheur comme bénédiction.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Il donne un baiser sur les lèvres, celui qui répond pertinemment.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Soigne au dehors tes affaires, et mets en bon état ton champ; alors tu peux bâtir ta maison.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Ne témoigne pas à la légère contre ton prochain; et de tes lèvres voudrais-tu tromper?
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Ne dis pas: Ce qu'il m'a fait, je le lui ferai, je rendrai à chacun selon ses œuvres.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Près du champ du paresseux je passais, et près de la vigne de l'homme privé de sens;
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 et voici, le chardon y poussait partout, et des orties en couvraient le sol, et son mur de pierres s'était écroulé.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Et je regardai, et fis attention; je vis, et en tirai une leçon:
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 « Un peu dormir, un peu sommeiller, un peu croiser les bras en étant couché! »
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 Ainsi, la pauvreté fondra sur toi, comme un larron, et l'indigence, comme un homme portant le bouclier.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
