Proverbes 12
1 Qui aime la correction, aime la science; qui hait la réprimande, reste stupide.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 L'homme de bien obtient la faveur de l'Éternel; mais Il châtie l'homme d'intrigue.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 Point de stabilité pour l'homme dans l'impiété; mais la racine des justes n'est point vacillante.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 La femme forte est la couronne de son mari; mais celle qui est sa honte, est comme une carie dans ses os.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Dans leurs plans les justes n'ont en vue que le droit; les moyens des impies, c'est la fraude.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Ce dont parlent les impies, c'est de guetter des victimes; mais la bouche du juste les délivre.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Une fois renversés les méchants cessent d'être; mais la maison des justes demeure.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 L'homme est estimé à proportion de son sens; et qui n'a pas le sens droit, tombe dans le mépris.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Mieux vaut celui dont l'état est humble, et qui a un serviteur, que le glorieux qui manque de pain.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Le juste connaît les besoins de son bétail; les entrailles des impies sont impitoyables.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Celui qui cultive son champ, a du pain en abondance; mais celui qui recherche les fainéants, manque de sens.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 L'impie désire l'appui des méchants; la racine qu'ont les justes, leur donne [un appui].
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Les péchés de la langue couvrent un piège funeste; mais le juste échappe à l'angoisse.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Par les fruits de sa bouche l'homme est rassasié de biens; et ce que fait sa main, est rendu à l'homme.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 La voie de l'insensé est droite à ses yeux; mais celui qui écoute un conseil, est sage.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Le chagrin du méchant se montre au moment même; mais celui qui dissimule un affront, est prudent.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Celui qu'anime la vérité, exprime ce qui est juste; et le témoin menteur, ce qui trompe.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Il en est dont le babil est comme des coups d'épée; mais le parler du sage restaure.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 La parole vraie subsiste éternellement; il n'y a qu'un instant pour le langage du mensonge.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 La fraude est dans le cœur de ceux qui machinent le mal; mais la joie est à ceux qui conseillent la paix.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Les peines n'atteignent jamais le juste; mais les impies ont plénitude de maux.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 L'Éternel abhorre les lèvres qui mentent; mais ceux qui pratiquent la vérité, sont ses délices.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 L'homme prudent cache ce qu'il sait; mais le cœur des insensés proclame sa folie.
Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 La main des diligents commandera; mais la main lâche sera corvéable.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Le chagrin qui est dans le cœur, l'abat; mais une bonne parole le réjouit.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Le juste indique la voie à son prochain; mais la voie des impies les fourvoie.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 L'indolent ne chasse pas son gibier; le précieux trésor de l'homme, c'est la diligence.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 Sur le sentier de la justice il y a vie, et sur la bonne voie, immortalité.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
