Job 4
1 Et Eliphaz de Théman répondit et dit:
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Tenter de te parler, sera-ce t'être importun? Mais qui pourrait s'empêcher de parler?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 Voici, tu redressas beaucoup d'hommes, et fortifias des mains débiles,
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 ta parole releva ceux qui bronchaient, et tu raffermis les genoux qui pliaient.
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 Maintenant que ton tour vient, tu faiblis! maintenant que tu es atteint, tu es éperdu!
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 En ta crainte de Dieu ne te confies-tu pas, et ton espoir n'est-il pas l'innocence de ta vie?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 Eh! penses-y! quel innocent a péri, et où les justes ont-ils été détruits?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 Ainsi que je l'ai vu, ceux qui cultivent le mal, et sèment la malice, l'ont pour récolte;
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 au souffle de Dieu ils périssent, et le vent de son courroux les consume;
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 le cri du lion, et la voix du rugissant, et les dents des lionceaux leur sont ôtés,
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 le vieux lion périt faute de proie, et les petits de la lionne sont dispersés.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 Mais une parole me fut dite à la dérobée, et mon oreille en a saisi le murmure.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 Les visions de la nuit agitaient mes pensées, à l'heure où le sommeil accable les humains:
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 une terreur me saisit avec un tremblement, et le frisson parcourut tous mes os;
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 et un esprit passa devant mon visage, et sur mon corps mes cheveux se dressèrent;
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 une figure dont l'air m'est inconnu, s'arrêta en face de mes yeux; il y eut un frémissement, et j'entendis une voix:
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 « L'homme est-il juste devant Dieu, et le mortel, pur devant son créateur?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 Voici, de ses serviteurs Il se défie, et dans ses anges mêmes Il trouve du péché;
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 que sera-ce donc des habitants de maisons d'argile, dont les fondements posent sur la poudre? Ils sont détruits comme par la teigne,
Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 d'un matin à un soir ils sont mis en pièces; sans qu'on y prenne garde, ils périssent pour toujours;
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 leur magnificence ne leur est-elle pas ôtée? Ils meurent, et n'ont pas la sagesse. »
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
