< Job 35 >

1 Et Elihu reprit et dit:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Crois-tu avoir une juste raison, penses-tu être fondé en droit devant Dieu,
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 quand tu dis: A quoi bon? Qu'y gagné-je plus qu'à pécher?
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 Je veux te faire une réponse, et à tes amis avec toi.
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Regarde les Cieux! et vois!… Contemple les airs!… ils sont plus hauts que toi!
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 En péchant, qu'est-ce que tu Lui fais? Par mille péchés comment Lui nuirais-tu?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 En étant juste, que Lui procures-tu? ou que recevrait-Il de la main?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 C'est à l'homme, comme à toi, que le péché nuit, et à l'enfant de l'homme, que profite ta justice.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 Oui, de grandes oppressions font pousser des cris, et l'on se plaint des violences de plusieurs;
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 mais nul ne demande: « Où est Dieu, mon créateur, qui dans les jours sombres sait donner des joies,
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 qui nous a mieux dotés que les bêtes des champs, et nous a faits plus sages que les oiseaux des Cieux? »
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 Sans doute ils réclament; mais Dieu ne répond pas à l'orgueil des impies.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Non! c'est en vain! Dieu n'exauce pas, et le Tout-puissant n'a point égard à ces cris.
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 Combien toi, tu seras moins écouté, si tu dis que tu peux parvenir à le voir! La cause est sous ses yeux! mets en lui ton espoir!
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 Mais parce que sa colère ne punit pas à ton gré, le crime, selon toi, lui importe fort peu;
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 et Job ouvre la bouche pour de vains discours, et entasse des propos dénués de raison.
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

< Job 35 >