Job 12
1 Et Job reprit et dit:
Odpověděv pak Job, řekl:
2 En vérité vous êtes tout un peuple, et avec vous mourra la sagesse!
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3 Moi aussi, j'ai du sens comme vous, je ne vous le cède point! Et de qui ces choses sont-elles ignorées?
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4 De mon ami je suis la risée, quand j'invoque Dieu et qu'il m'exauce; la risée! un juste! un innocent!
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5 Au malheur le mépris, dans l'idée des heureux! il est près de celui dont le pied chancelle.
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6 Les tentes tranquilles sont pour les destructeurs, et la sécurité, pour ceux qui bravent le Seigneur, et qui se font un Dieu de leur bras.
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7 Mais interroge les brutes, pour qu'elles t'instruisent, et les oiseaux des cieux, pour qu'ils l'expliquent!
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8 ou parle à la terre, pour qu'elle t'instruise! et les poissons de la mer te raconteront!
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9 Entre eux tous, qui pourrait ignorer que la main de l'Éternel a fait ces choses?
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10 Il tient en sa main l'âme de tout ce qui vit, et l'esprit de tout corps d'homme.
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11 Est-ce que l'ouïe ne discerne pas les discours, de même que le palais goûte les aliments?
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12 Les vieillards ont de la sagesse, et l'âge avancé, de l'intelligence.
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13 Chez Lui se trouve sagesse et puissance, Il a conseil et intelligence.
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14 Voici, Il détruit, et on ne relève pas. Enferme-t-Il un homme, il n'est pas élargi.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15 Voici, Il retient les eaux, et elles sèchent; Il les envoie, et elles bouleversent la terre.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16 Chez lui se trouvent force et sagesse, Il est maître de celui qui erre, et de celui qui fait errer;
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17 Il emmène les conseillers captifs, et fait délirer les juges;
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18 Il relâche l'autorité des rois, et enchaîne leurs reins d'une ceinture;
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19 Il emmène les prêtres captifs, et Il renverse les puissants;
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20 Il ôte la parole aux hommes éprouvés, et retire le jugement aux vieillards;
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21 Il verse le mépris sur les nobles, et délie la ceinture des forts;
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22 produit les secrets hors des ténèbres, et fait sortir au jour l'ombre de mort;
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23 Il élève les peuples, et les perd; Il disperse les peuples, et les rétablit;
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24 Il ôte le sens aux chefs des peuples, et les égare dans des déserts sans chemins;
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25 ils tâtonnent dans l'obscurité, sans clarté, Il leur donne le vertige, comme à l'homme ivre.
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
