< 2 Samuel 22 >
1 Et David adressa à l'Éternel les paroles de ce cantique, lorsque l'Éternel l'eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 et il dit: Éternel, mon rocher, mon asile et mon libérateur,
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 ô Dieu, mon rocher, où je vais m'abriter! mon bouclier, corne de mon salut, mon boulevard et mon refuge, mon Sauveur, de la violence tu me sauves!
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Loué soit l'Éternel, me suis-je écrié, et de mes ennemis j'ai été délivré.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Car les vagues de la mort m'enserraient, et les torrents de l'adversité m'épouvantaient,
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
6 les chaînes des Enfers m'enlaçaient et j'étais pris dans les rêts de la mort. (Sheol )
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol )
7 Dans mon angoisse j'invoquai l'Éternel et à mon Dieu j'adressai mon appel, et de son palais Il entendit ma voix, et mes cris [vinrent] à ses oreilles.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Alors la terre oscilla et trembla, les fondements des Cieux s'ébranlèrent et tremblèrent, parce qu'il était courroucé.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Une fumée sortit de ses narines, et de sa bouche, un feu dévorant, et Il fit jaillir des charbons ardents,
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 et Il inclina le Ciel et Il descendit, et l'obscurité était sous ses pieds.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Et Il était monté sur le Chérubin et volait Et Il se montra sur les ailes du vent,
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 et autour de Lui Il fit sa tente des ténèbres, des amas d'eau et des sombres nuées.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 De la splendeur qui le précède, jaillirent les charbons ardents.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 L'Éternel tonna du ciel et le Très-Haut émit sa voix,
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 et Il lança ses flèches et Il les dissipa, la foudre, et Il les défit.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Et l'on vit paraître les vallées de la mer, et les fondements du monde furent mis à nu au grondement de l'Éternel, au souffle du vent de ses narines.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Il tendit [sa main] d'en haut et me prit et Il me retira des grandes eaux.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Il me sauva de mes puissants ennemis, de mes adversaires qui l'emportaient sur moi.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Ils m'attaquaient au jour du malheur, mais l'Éternel fut un soutien pour moi.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Il m'amena au large, Il me dégagea parce qu'il m'était propice.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 L'Éternel me traita selon ma justice, et me rendit selon la pureté de mes mains;
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 car je gardais les voies de l'Éternel, et n'étais point rebelle à mon Dieu.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Car j'avais toutes ses lois sous les yeux, et ne m'écartais pas de ses commandements;
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 j'étais sans reproche envers Lui, et je prenais garde de me rendre coupable.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Aussi l'Éternel me rendit selon ma justice, selon ma pureté dont Il était témoin.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 A celui qui t'aime, tu donnes ton amour, tu te montres juste pour l'homme juste,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 tu es pur envers celui qui est pur, et tu trahis celui qui est perfide.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Et tu es en aide au peuple qui souffre, et tes yeux sont sur les superbes pour les humilier.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Oui, tu as été mon flambeau, Éternel, et l'Éternel éclaira mes ténèbres.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Avec toi j'affrontai des bataillons, et avec mon Dieu je franchis des murailles.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Les voies de Dieu ne sont point trompeuses, et la parole de l'Éternel est sans alliage. Il est un bouclier pour quiconque le réclame.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Car qui est-ce qui est Dieu hors l'Éternel? et qui est un rocher sinon notre Dieu,
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 ce Dieu qui fut ma forte citadelle et guida le juste dans Sa voie?
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Il assimila mes pieds à ceux de la biche, et Il m'établit sur mes hauteurs.
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Il forma mes mains au combat, et mon bras sut bander l'arc d'airain.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Tu me donnas le bouclier de ton secours, et en m'exauçant tu m'agrandis.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Sous mes pieds tu donnas de l'espace à mes pas, et mes talons ne furent point vacillants.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Je poursuivis mes ennemis et les anéantis, et je ne revins pas qu'ils ne fussent détruits;
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 je les achevai, et les écrasai, et ils n'ont pu se relever, ils tombèrent sous mes pieds.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Tu me ceignis de force pour la bataille, et tu fis plier mes adversaires sous moi.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Tu me fis voir le dos de mes ennemis, et j'anéantis ceux qui me haïssaient.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Ils regardèrent autour d'eux; il n'y eut point de sauveur, vers l'Éternel, Il ne leur répondit pas.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Je les pulvérisai comme la poudre de la terre, comme la boue des rues les foulai, les broyai.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Tu me délivras des attaques de mon peuple, et me gardas pour chef des nations; des peuples à moi inconnus me sont asservis;
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 les enfants de l'étranger devinrent mes flatteurs; sur ma renommée ils se soumirent.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Les enfants de l'étranger sont en décadence, et quittent alarmés leurs châteaux.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Vive l'Éternel! béni soit mon rocher! qu'il soit exalté le Dieu, mon rocher, mon sauveur,
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 le Dieu qui m'accorda la vengeance et m'assujettit les peuples,
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 qui me délivra de mes ennemis, m'éleva au-dessus de mes adversaires et me fit échapper à l'homme violent!
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Aussi je veux te chanter parmi les peuples, Éternel, et célébrer ton Nom,
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 ô toi, qui accordes un grand salut à ton Roi, et fais miséricorde à ton Oint, à David et à sa race éternellement.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.