Romains 3
1 Quelle est donc la prérogative du Juif, ou quelle est l'utilité de la circoncision?
Přece však má židovský národ zvláštní postavení a určité výsady. Jaké? Není jich málo!
2 Elle est grande en toute manière, surtout en ce que les oracles de Dieu leur ont été confiés.
Předně jim byla svěřena Boží slova.
3 Quoi donc? si quelques-uns n'ont pas cru, leur incrédulité anéantira-t-elle la fidélité de Dieu?
A co když jim někteří neuvěřili – můžete namítnout. A já se ptám: Myslíte, že Bůh jen pro jejich nedůvěru nedostojí svému slovu?
4 Nullement! Mais que Dieu soit reconnu véritable, et tout homme menteur, selon qu'il est écrit: Afin que tu sois trouvé juste dans tes paroles, et que tu gagnes ta cause lorsqu'on te juge.
Ale kdepak! Právě na tom ukáže, jak dovede být věrný i tehdy, když mu člověk nevěří. Tak to stojí i v Písmu: „Každý uzná, že čestně dodržíš to, co jsi slíbil, a jako vítěz vyjdeš z každého obvinění.“
5 Mais si notre injustice établit la justice de Dieu, que dirons-nous? Dieu n'est-il pas injuste quand il punit? (Je parle comme les hommes. )
Někdo však může namítnout: „Jestliže naše špatnost dává vyniknout Boží spravedlnosti, snad by nás Bůh neměl za ni trestat.“
6 Nullement! Si cela était, comment Dieu jugerait-il le monde?
Jaký smysl by potom měl Boží soud?
7 Et si la vérité de Dieu éclate davantage, à sa gloire, par mon infidélité, pourquoi suis-je encore condamné comme pécheur?
To bychom mohli rovnou nabádat ke zlu, aby se dobro vedle něj tím víc zaskvělo.
8 Et que ne faisons-nous du mal, afin qu'il en arrive du bien, comme quelques-uns, qui nous calomnient, assurent que nous le disons? La condamnation de ces gens est juste.
Někteří lidé to opravdu dělají, ale my ne, i když nás z toho obviňují. Takoví hříšníci budou plným právem odsouzeni.
9 Et quoi? sommes-nous donc plus excellents? Nullement; car nous avons déjà fait voir que tous, Juifs et Grecs, sont assujettis au péché,
Napsal jsem vám již, že židovský národ má určité přednosti. To však neznamená, že židé jsou před Bohem lepší než ostatní. O všech lidech je v Žalmech napsáno:
10 Selon qu'il est écrit: Il n'y a point de juste, non pas même un seul.
„Nikdo na světě není spravedlivý, ani jediný.
11 Il n'y a personne qui ait de l'intelligence; il n'y en a point qui cherche Dieu.
Nikdo není moudrý, nikdo Boha nehledá.
12 Tous se sont égarés, et se sont tous ensemble corrompus; il n'y en a point qui fasse le bien, non pas même un seul.
Všichni úplně zabloudili, jejich život ztratil smysl. Opuštěná je cesta dobra, nikdo po ní nekráčí.
13 Leur gosier est un sépulcre ouvert; ils se sont servis de leurs langues pour tromper; il y a un venin d'aspic sous leurs lèvres.
Jejich hrdlo – otevřený hrob; jazyk – nástroj lsti a podvodu; rty – schránky jedu, uštknou tě jako had.
14 Leur bouche est pleine de malédiction et d'amertume.
15 Ils ont les pieds légers pour répandre le sang.
K prolití krve je nemusíš pobízet,
16 La désolation et la ruine sont dans leurs voies.
zkáza a bída jsou jejich průvodci,
17 Ils n'ont point connu le chemin de la paix.
cestu k pokoji však neznají,
18 La crainte de Dieu n'est point devant leurs yeux.
ani úctu před Bohem.“
19 Or, nous savons que tout ce que la loi dit, elle le dit à ceux qui sont sous la loi, afin que toute bouche soit fermée, et que tout le monde soit reconnu coupable devant Dieu.
Víme však, že ustanovení zákona jsou závazná pro všechny, kterým byla určena. Každý tu musí uznat, že před Bohem je vinen,
20 Parce que personne ne sera justifié devant lui par les ouvres de la loi; car c'est la loi qui donne la connaissance du péché.
neboť sebeupřímnější snahou dodržovat zákon si nikdo před Bohem nedobude postavení bezúhonného; zákon naši vinu pouze blíže určuje a usvědčuje nás z ní.
21 Mais maintenant, la justice de Dieu a été manifestée sans la loi, la loi et les prophètes lui rendant témoignage;
Dnes však už známe jinou cestu k věčnému životu než spoléhání se na vlastní dodržování Božích zákonů. Už Mojžíš a proroci o ní mluvili,
22 La justice de Dieu, dis-je, par la foi en Jésus-Christ, pour tous ceux et sur tous ceux qui croient;
ale teprve Kristem ji Bůh otevřel. On sám, jak odpovídá jeho povaze, rozhodl se dát novou příležitost lidem, kteří svými vinami ztratili podíl na Boží slávě: odevzdat život do všech důsledků Kristu.
23 Car il n'y a point de distinction, puisque tous ont péché, et sont privés de la gloire de Dieu,
24 Et qu'ils sont justifiés gratuitement par sa grâce, par la rédemption qui est en Jésus-Christ,
Jaká to milost, že nic jiného není člověku zapotřebí. Kristus – toť svrchovaný důkaz Boží shovívavosti k nám.
25 Que Dieu avait destiné à être une victime propitiatoire; par la foi, en son sang, afin de manifester sa justice par le pardon des péchés commis auparavant, pendant les jours de la patience de Dieu;
Jeho krev prolitá na popravišti je pečetí smíření Boha se světem. Až dosud Bůh trest za naše viny pouze s nekonečnou trpělivostí odkládal; nyní je však vložil na Ježíše Krista, který pro ně zemřel. A tak jsou nám definitivně odpuštěny; odpuštěny všem, kdo tuto Boží nabídku smíření přijali. Tak Bůh z hříšných dělá opět bezúhonné, aniž sám cokoliv slevuje ze své spravedlnosti.
26 Afin, dis-je, de faire paraître sa justice dans ce temps-ci, afin d'être reconnu juste, et comme justifiant celui qui a la foi en Jésus.
27 Où est donc le sujet de se glorifier? Il est exclu. Par quelle loi? Par la loi des ouvres? Non, mais par la loi de la foi.
Čím se tedy můžeme před Bohem chlubit? Ničím! Skutky? Ty nás nespasí. Jedině víra nás může zachránit.
28 Nous concluons donc que l'homme est justifié par la foi, sans les ouvres de la loi.
Jsem přesvědčen, že nikoliv úzkostlivé dodržování všech přikázání a předpisů, ale pouze víra nás uschopní obstát před Bohem.
29 Dieu est-il seulement le Dieu des Juifs? Ne l'est-il pas aussi des Gentils? Oui, il l'est aussi des Gentils;
Což je tu Bůh jen pro členy církve? Není snad Bohem všech lidí? To se rozumí, že je!
30 Car il y a un seul Dieu, qui justifiera les circoncis par la foi, et les incirconcis par la foi.
Bůh je pouze jeden a bez rozdílu přijímá všechny, kdo se obrátí ke Kristu.
31 Anéantissons-nous donc la loi par la foi? Nullement! Au contraire, nous établissons la loi.
Neprohlašujeme snad zákon za bezcenný tím, že stavíme víru tak vysoko? Rozhodně ne! Naopak, platnost zákona se tím jen potvrzuje.
