Psaumes 94
1 Dieu des vengeances, Éternel, Dieu des vengeances, fais briller ta splendeur!
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Élève-toi, juge de la terre, rends la récompense aux orgueilleux!
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Jusques à quand les méchants, ô Éternel, jusques à quand les méchants triompheront-ils?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 Jusques à quand tous les ouvriers d'iniquité se répandront-ils en discours insolents et se glorifieront-ils?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Éternel, ils écrasent ton peuple, et ils oppriment ton héritage.
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Ils tuent la veuve et l'étranger, et mettent à mort les orphelins.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 Et ils disent: L'Éternel ne le voit pas, le Dieu de Jacob n'y prend pas garde.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Prenez garde, vous les plus stupides du peuple! Insensés, quand serez-vous intelligents?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Celui qui plante l'oreille n'entendra-t-il pas? Celui qui forme l'œil ne verra-t-il pas?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Celui qui châtie les nations, ne punira-t-il pas, lui qui enseigne aux hommes la science?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 L'Éternel connaît que les pensées de l'homme ne sont que vanité.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Heureux l'homme que tu châties, ô Éternel, et que tu instruis par ta loi,
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Pour le mettre à l'abri des jours d'adversité, jusqu'à ce que la fosse soit creusée pour le méchant.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Car l'Éternel ne délaisse point son peuple et n'abandonne point son héritage.
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Car le jugement sera conforme à la justice; et tous ceux qui sont droits de cœur le suivront.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Qui se lèvera pour moi contre les méchants? Qui m'assistera contre les ouvriers d'iniquité?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Si l'Éternel n'eût été mon secours, bientôt mon âme eût habité le lieu du silence.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Lorsque j'ai dit: Mon pied a glissé, ta bonté, ô Éternel, m'a soutenu.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 Quand j'avais beaucoup de pensées au-dedans de moi, tes consolations ont réjoui mon âme.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Serais-tu l'allié du trône de méchanceté, qui forge des injustices contre la loi?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Ils s'assemblent contre l'âme du juste et condamnent le sang innocent.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Mais l'Éternel est ma haute retraite; mon Dieu est le rocher de mon refuge.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Il fera retomber sur eux leur iniquité, et les détruira par leur propre méchanceté; l'Éternel notre Dieu les détruira.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
