Psaumes 88
1 Éternel, Dieu de ma délivrance, je crie jour et nuit devant toi.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Que ma prière parvienne en ta présence; incline ton oreille à mon cri.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 Je suis compté parmi ceux qui descendent dans la fosse; je suis comme un homme sans vigueur,
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Gisant parmi les morts, tel que les blessés à mort, qui sont couchés dans le tombeau, dont tu ne te souviens plus, et qui sont séparés de ta main.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Tu m'as mis dans la fosse la plus basse, dans les lieux ténébreux, dans les abîmes.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Ta colère pèse sur moi, et tu m'accables de tous tes flots. (Sélah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Tu as éloigné de moi ceux que je connais; tu m'as rendu pour eux un objet d'horreur; je suis enfermé et je ne puis sortir.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mon œil se consume par l'affliction; je t'invoque, ô Éternel, tous les jours; j'étends mes mains vers toi.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Feras-tu quelque merveille pour les morts? Ou les trépassés se lèveront-ils pour te louer? (Sélah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Annoncera-t-on ta bonté dans le tombeau, et ta fidélité dans l'abîme?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Connaîtra-t-on tes merveilles dans les ténèbres, et ta justice dans la terre d'oubli?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 Et moi, Éternel, je crie à toi; ma prière te prévient dès le matin.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Éternel, pourquoi rejettes-tu mon âme, et me caches-tu ta face?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 Je suis affligé et comme expirant dès ma jeunesse; je suis chargé de tes terreurs, je suis éperdu.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Tes fureurs ont passé sur moi; tes épouvantes me tuent.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 Elles m'environnent comme des eaux chaque jour; elles m'enveloppent toutes à la fois.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Tu as éloigné de moi amis et compagnons; ceux que je connais, ce sont les ténèbres.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
