Psaumes 38
1 Éternel, ne me châtie pas dans ta colère, et ne me punis pas dans ton courroux!
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 Car tes flèches sont entrées en moi, et ta main s'est appesantie sur moi.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 Il n'y a rien d'entier dans ma chair, à cause de ton courroux, ni aucun repos dans mes os, à cause de mon péché.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 Car mes iniquités vont par-dessus ma tête; elles sont comme un lourd fardeau, trop pesant pour moi.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 Mes plaies sont fétides, et elles coulent, à cause de ma folie.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 Je suis courbé, affaissé au dernier point; je marche en deuil tout le jour.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 Car mes reins sont pleins d'inflammation; il n'y a rien d'entier dans ma chair.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 Je suis affaibli et tout brisé; je rugis dans l'agitation de mon cœur.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Seigneur, tout mon désir est devant toi, et mon gémissement ne t'est point caché.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 Mon cœur palpite, ma force m'abandonne; et la lumière de mes yeux même, je ne l'ai plus.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 Devant le coup qui me frappe, mes amis, mes compagnons s'arrêtent, et mes proches se tiennent loin.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 Ceux qui en veulent à ma vie me tendent des pièges; ceux qui cherchent mon mal parlent de ruine, et chaque jour ils méditent des tromperies.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 Mais moi, comme un sourd, je n'entends point; je suis comme un muet qui n'ouvre point la bouche.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Oui, je suis comme un homme qui n'entend point, et qui n'a point de réplique en sa bouche.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 Car c'est à toi, Éternel, que je m'attends; tu répondras, Seigneur, mon Dieu!
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 Car j'ai dit: Qu'ils ne se réjouissent pas à mon sujet! Quand mon pied glisse, ils s'élèvent contre moi.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 Et je suis prêt à tomber, et ma douleur est toujours devant moi.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 Car je déclare mon iniquité; je suis dans la crainte à cause de mon péché.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 Cependant mes ennemis sont vivants et forts, et ceux qui me haïssent sans cause sont nombreux.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 Et, me rendant le mal pour le bien, ils se font mes adversaires parce que je m'attache au bien.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Ne m'abandonne point, ô Éternel! Mon Dieu, ne t'éloigne point de moi!
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Hâte-toi, viens à mon aide, Seigneur, qui es ma délivrance!
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
