Psaumes 144
1 Psaume de David. Béni soit l'Éternel, mon rocher, qui dresse mes mains au combat et mes doigts à la bataille!
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 Mon bienfaiteur et ma forteresse, ma haute retraite et mon libérateur, mon bouclier et celui vers qui je me retire; celui qui range mon peuple sous moi!
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3 Éternel, qu'est-ce que l'homme, que tu aies soin de lui? et le fils de l'homme que tu en tiennes compte?
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4 L'homme est semblable à un souffle; ses jours sont comme l'ombre qui passe.
Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5 Éternel, abaisse tes cieux et descends; touche les montagnes, et qu'elles fument!
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6 Fais briller l'éclair, et disperse-les; lance tes flèches, et les mets en déroute!
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7 Étends tes mains d'en haut, délivre-moi, et me retire des grandes eaux, de la main du fils de l'étranger;
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8 Dont la bouche profère le mensonge, et dont la droite est une droite trompeuse.
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9 O Dieu, je te chanterai un cantique nouveau; je te célébrerai sur la lyre à dix cordes,
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10 Toi qui donnes la délivrance aux rois, qui sauves David, ton serviteur, de l'épée meurtrière.
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11 Délivre-moi, et me retire de la main des fils de l'étranger, dont la bouche profère le mensonge, et dont la droite est une droite trompeuse.
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12 Que nos fils soient comme des plantes croissant dans leur jeunesse; nos filles comme des colonnes taillées, ornant les angles d'un palais!
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13 Que nos celliers soient remplis, fournissant toute espèce de provisions; que nos brebis se multiplient par milliers, par dix milliers dans nos champs!
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14 Que nos bœufs soient chargés de graisse; qu'il n'y ait ni brèche, ni attaque, ni clameur dans nos rues!
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15 Heureux le peuple duquel il en est ainsi! Heureux le peuple dont l'Éternel est le Dieu!
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
