Psaumes 132
1 Cantique de Maaloth. Éternel, souviens-toi de David et de toute son affliction;
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Lui qui jura à l'Éternel, et fit ce vœu au Puissant de Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Si j'entre sous l'abri de ma maison, et si je monte sur le lit où je repose;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Si je donne du sommeil à mes yeux, du repos à mes paupières;
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Jusqu'à ce que j'aie trouvé un lieu pour l'Éternel, une demeure pour le Puissant de Jacob!
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Voici, nous en avons entendu parler à Éphrath; nous l'avons trouvée dans les champs de Jaar.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Entrons dans ses demeures; prosternons-nous devant son marche-pied!
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Lève-toi, ô Éternel, viens au lieu de ton repos, toi et l'arche de ta force!
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Que tes sacrificateurs soient revêtus de justice, et que tes bien-aimés chantent de joie!
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Pour l'amour de David, ton serviteur, ne rejette pas la face de ton Oint!
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 L'Éternel a juré la vérité à David, et il n'en reviendra pas: Je mettrai sur ton trône le fruit de tes entrailles.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Si tes fils gardent mon alliance et mes témoignages que je leur enseignerai, leurs fils aussi, à perpétuité, seront assis sur ton trône.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Car l'Éternel a fait choix de Sion; il l'a préférée pour y faire son séjour.
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Elle est, dit-il, le lieu de mon repos, à perpétuité; j'y habiterai, car je l'ai choisie.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Je bénirai abondamment ses vivres; je rassasierai de pain ses pauvres.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 Je revêtirai de salut ses sacrificateurs, et ses fidèles chanteront d'une grande joie.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 C'est là que je ferai lever une corne à David, et que je prépare une lampe à mon Oint.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Je couvrirai de honte ses ennemis, et sur lui brillera son diadème.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
