< Lamentations 3 >
1 Je suis l'homme qui ai vu l'affliction sous la verge de sa fureur.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 Il m'a conduit et fait marcher dans les ténèbres, et non dans la lumière.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Contre moi seul il tourne et retourne sa main tout le jour.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 Il a fait vieillir ma chair et ma peau; il a brisé mes os.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 Il a bâti contre moi, et m'a environné d'amertume et de peine.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 Il m'a fait habiter dans des lieux ténébreux, comme ceux qui sont morts dès longtemps.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 Il a élevé autour de moi un mur, afin que je ne sorte point; il a appesanti mes fers.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Même quand je crie et que j'appelle du secours, il repousse ma prière.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 Il a fermé mes chemins avec des pierres de taille; il a ruiné mes sentiers.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 Il a été pour moi un ours en embuscade, un lion dans les lieux cachés.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 Il a détourné mes chemins, il m'a déchiré, et il m'a mis dans la désolation.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 Il a tendu son arc, et m'a placé comme un but pour la flèche.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 Il a fait entrer dans mes reins les flèches de son carquois.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 Je suis la risée de tout mon peuple, et leur chanson tout le jour.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 Il m'a rassasié d'amertume; il m'a enivré d'absinthe.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 Il m'a brisé les dents avec du gravier; il m'a couvert de cendre.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 Tu as éloigné la paix de mon âme; j'ai oublié le bonheur.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 Et j'ai dit: Ma force est perdue, et l'espérance que j'avais en l'Éternel!
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Souviens-toi de mon affliction et de ma misère; ce n'est qu'absinthe et que poison.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 Mon âme s'en souvient sans cesse, et elle est abattue au-dedans de moi.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 Voici ce que je veux rappeler à mon cœur, et c'est pourquoi j'aurai de l'espérance:
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 Ce sont les bontés de l'Éternel, que nous n'ayons pas été consumés; ses compassions n'ont point défailli.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 Elles se renouvellent chaque matin; ta fidélité est grande!
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 L'Éternel est mon partage, dit mon âme; c'est pourquoi j'espérerai en lui!
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 L'Éternel est bon pour ceux qui s'attendent à lui, pour l'âme qui le recherche.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 Il est bon d'attendre en repos la délivrance de l'Éternel.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Il est bon à l'homme de porter le joug dès sa jeunesse.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Il sera assis solitaire et silencieux, parce que Dieu le lui impose.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 Il mettra sa bouche dans la poussière, en disant: Peut-être y a-t-il quelque espérance!
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 Il tendra la joue à celui qui le frappe, il sera rassasié d'opprobres.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Car le Seigneur ne rejette pas à toujours.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 Mais s'il afflige, il a aussi compassion, selon la grandeur de sa miséricorde.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 Car ce n'est pas volontiers qu'il afflige et contriste les fils des hommes.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 Quand on foule sous les pieds tous les prisonniers du pays;
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 Quand on pervertit le droit de quelqu'un en la présence du Très-Haut;
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 Quand on fait tort à quelqu'un dans sa cause, le Seigneur ne le voit-il pas?
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Qui est-ce qui dit qu'une chose est arrivée, sans que le Seigneur l'ait commandé?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Les maux et les biens ne procèdent-ils pas de la volonté du Très-Haut?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 Pourquoi l'homme vivant se plaindrait-il? - Que chacun se plaigne de ses péchés!
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Recherchons nos voies, et les sondons, et retournons à l'Éternel.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Élevons nos cœurs avec nos mains vers Dieu qui est au ciel:
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 Nous avons péché, nous avons été rebelles, et toi, tu n'as point pardonné.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Tu t'es enveloppé dans ta colère, et tu nous as poursuivis; tu as tué, tu n'as point épargné.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Tu t'es enveloppé d'un nuage, afin que notre requête ne te parvienne point.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Tu as fait de nous, au milieu des peuples, des balayures et un objet de mépris.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Tous nos ennemis ouvrent la bouche contre nous.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 La frayeur et la fosse ont été pour nous, avec la destruction et la ruine!
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Mon œil se fond en ruisseaux d'eaux, à cause de la ruine de la fille de mon peuple.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 Mon œil pleure et ne cesse point, parce qu'il n'y a point de relâche,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Jusqu'à ce que l'Éternel regarde et qu'il voie des cieux!
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 Mon œil afflige mon âme, à cause de toutes les filles de ma ville.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Ceux qui sont mes ennemis sans cause, m'ont donné la chasse comme à un oiseau.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 Ils ont voulu anéantir ma vie dans une fosse, ils ont jeté des pierres sur moi.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Les eaux montèrent par-dessus ma tête; je disais: C'en est fait de moi!
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 J'ai invoqué ton nom, ô Éternel! du fond de la fosse.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Tu as entendu ma voix; ne cache point ton oreille à mes soupirs, à mes cris!
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Au jour où je t'ai invoqué, tu t'es approché, tu as dit: Ne crains rien!
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Seigneur, tu as plaidé la cause de mon âme, tu as racheté ma vie.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Tu as vu, Éternel, le tort qu'on me fait; fais-moi justice!
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Tu as vu toutes leurs vengeances, tous leurs complots contre moi.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Tu as entendu, ô Éternel! leurs outrages et tous leurs complots contre moi;
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 Les discours de ceux qui s'élèvent contre moi, et les desseins qu'ils forment contre moi tout le jour.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Regarde: quand ils s'asseyent ou quand ils se lèvent, je suis le sujet de leur chanson.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Tu leur rendras leur récompense, ô Éternel! selon l'œuvre de leurs mains.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Tu leur donneras l'aveuglement du cœur; ta malédiction sera pour eux.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Tu les poursuivras dans ta colère, tu les extermineras, ô Éternel! de dessous les cieux.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.