Job 36
1 Élihu continua, et dit:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Attends un peu et je t'instruirai, car il y a encore des raisons pour la cause de Dieu.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Je prendrai de loin ma science, et je donnerai droit à mon créateur.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 Car, certainement, mes discours ne sont point mensongers, et c'est un homme qui te parle d'une science parfaite.
V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Voici, Dieu est puissant, et il ne dédaigne personne; il est puissant par la force de son intelligence.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 Il ne laisse point vivre le méchant, et il fait droit aux affligés.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 Il ne détourne pas ses yeux des justes, il place ces justes avec les rois sur le trône; et il les y fait asseoir pour toujours, et ils sont élevés.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 S'ils sont liés de chaînes, s'ils sont pris dans les liens de l'affliction,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Il leur fait connaître ce qu'ils ont fait, leurs péchés et leur orgueil.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 Alors il ouvre leur oreille à la réprimande; il leur dit de se détourner de l'iniquité.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 S'ils l'écoutent, et s'ils le servent, ils achèvent leurs jours dans le bonheur, et leurs années dans la joie;
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Mais s'ils ne l'écoutent pas, ils passent par l'épée, et ils expirent dans leur aveuglement.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 Les cœurs impies se mettent en colère; ils ne crient point à lui quand il les a liés.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Leur âme meurt en sa jeunesse, et leur vie s'éteint comme celle des débauchés.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Il sauve l'affligé par son affliction, et il l'instruit par sa douleur.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Et toi-même, il te mettra hors de ta détresse, au large, loin de toute angoisse, et ta table sera dressée, couverte de graisse.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 Mais si tu es plein de la cause du méchant, cette cause et la condamnation se suivront de près.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Prends garde que la colère ne te pousse au blasphème, et ne te laisse pas égarer par la pensée d'une abondante expiation.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Ferait-il cas de ta richesse? Il n'estimera ni l'or ni les moyens de l'opulence.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Ne souhaite point la nuit, en laquelle les peuples sont enlevés sur place.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Garde-toi de te tourner vers l'iniquité; car tu la préfères à l'affliction.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Voici, Dieu est élevé en sa puissance; qui pourrait enseigner comme lui?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Qui lui a prescrit sa voie? Et qui lui dira: Tu as fait une injustice?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24 Souviens-toi de célébrer ses ouvrages, que tous les hommes chantent.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Tout homme les admire, chacun les contemple de loin.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Voici, Dieu est élevé, et nous ne le connaissons pas; le nombre de ses années, nul ne peut le sonder!
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Il attire les gouttes d'eau, elles se fondent en pluie, au milieu du brouillard;
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Les nuées la font couler, et tomber goutte à goutte sur la foule des hommes.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 Et qui pourrait comprendre le déploiement des nuées, et le fracas de sa tente?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Voici, il étend sur lui-même la lumière, et il couvre le profond des mers.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 C'est ainsi qu'il juge les peuples, et qu'il donne la nourriture en abondance.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 Il tient cachée dans sa main la lumière, et il lui prescrit de frapper.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 Son tonnerre l'annonce, et les troupeaux font connaître qu'il s'approche.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
