Job 32
1 Alors ces trois hommes-là cessèrent de répondre à Job, parce qu'il croyait être juste.
A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
2 Et Élihu, fils de Barakéel, Buzite, de la famille de Ram, se mit dans une fort grande colère contre Job, parce qu'il se justifiait lui-même devant Dieu.
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
3 Il se mit aussi en colère contre ses trois amis, parce qu'ils ne trouvaient rien à répondre, et que néanmoins ils avaient condamné Job.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
4 Et Élihu avait attendu pour s'adresser à Job qu'ils eussent parlé, parce qu'ils étaient plus âgés que lui.
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
5 Élihu, voyant que ces trois hommes n'avaient plus aucune réponse à la bouche, se mit en colère.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
6 Et Élihu, fils de Barakéel, Buzite, prit la parole, et dit: Je suis jeune et vous êtes des vieillards, aussi j'ai craint et je n'ai pas osé vous dire mon avis.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
7 Je me disais: Les jours parleront, et le grand nombre des années fera connaître la sagesse.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
8 Mais c'est l'esprit qui est dans les hommes, c'est le souffle du Tout-Puissant qui les rend intelligents.
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
9 Ce ne sont pas les aînés qui sont sages; ce ne sont pas les vieillards qui comprennent ce qui est juste.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
10 C'est pourquoi je dis: Écoute-moi; je dirai mon avis, moi aussi.
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
11 Voici, j'ai attendu vos discours, j'ai écouté vos raisonnements, jusqu'à ce que vous eussiez bien examiné les discours de Job.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
12 Je vous ai suivis attentivement, et voici, pas un de vous n'a convaincu Job, pas un n'a répondu à ses paroles.
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
13 Ne dites pas: Nous avons trouvé la sagesse! Dieu seul le mettra en fuite, et non un homme.
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
14 Il n'a pas dirigé ses discours contre moi, et je ne lui répondrai pas à votre manière.
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
15 Ils sont consternés! Ils ne répondent plus! On leur a ôté l'usage de la parole!
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
16 J'ai attendu: puisqu'ils ne parlent plus, qu'ils se tiennent là sans répondre,
Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
17 Je répondrai, moi aussi, pour ma part; je dirai mon avis, moi aussi;
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
18 Car je suis rempli de discours; l'esprit qui est en mon sein me presse.
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
19 Voici, mon sein est comme un vin sans issue, il va éclater comme des outres neuves.
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
20 Je parlerai donc et je me soulagerai, j'ouvrirai mes lèvres et je répondrai.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
21 Qu'il ne m'arrive pas d'être partial, et de flatter qui que ce soit.
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
22 Car je ne sais pas flatter: mon créateur ne m'enlèverait-il pas bientôt!
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
