Job 31

1 J'avais fait un accord avec mes yeux; et comment aurais-je regardé une vierge?

Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

2 Car quelle part Dieu m'aurait-il faite d'en haut, et quel héritage le Tout-Puissant m'aurait-il envoyé des cieux?

Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

3 La calamité n'est-elle pas pour le pervers, et l'adversité pour ceux qui commettent l'iniquité?

Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

4 Ne voit-il pas toute ma conduite, et ne compte-t-il pas tous mes pas?

Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

5 Si j'ai marché dans le mensonge, et si mon pied s'est hâté pour tromper,

Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

6 Que Dieu me pèse dans des balances justes, et il reconnaîtra mon intégrité.

Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

7 Si mes pas se sont détournés de la voie, et si mon cœur a suivi mes yeux, et si quelque souillure s'est attachée à mes mains,

Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

8 Que je sème et qu'un autre mange, et que mes rejetons soient déracinés!

Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

9 Si mon cœur a été séduit par quelque femme, et si j'ai fait le guet à la porte de mon prochain,

Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

10 Que ma femme broie le grain pour un autre, et que d'autres se penchent sur elle!

Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

11 Car c'est là une méchanceté préméditée, une iniquité punie par les juges.

Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

12 C'est un feu qui dévore jusqu'à pleine destruction, qui eût ruiné tous mes biens dans leur racine.

Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

13 Si j'ai méprisé le droit de mon serviteur ou de ma servante, quand ils ont eu des contestations avec moi,

Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

14 Et que ferais-je, quand Dieu se lèvera, et quand il demandera compte, que lui répondrais-je?

Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

15 Celui qui m'a fait dans le sein de ma mère, ne l'a-t-il pas fait aussi? Un même créateur ne nous a-t-il pas formés dans le sein maternel?

Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

16 Si j'ai refusé aux pauvres leur demande, si j'ai laissé se consumer les yeux de la veuve,

Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

17 Si j'ai mangé seul mon morceau, et si l'orphelin n'en a point mangé,

A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

18 Certes, dès ma jeunesse, il a grandi près de moi comme près d'un père, et dès le sein de ma mère, j'ai été le guide de la veuve,

Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

19 Si j'ai vu un homme périr faute de vêtement, et le pauvre manquer de couverture;

Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

20 Si ses reins ne m'ont pas béni, et s'il n'a pas été réchauffé par la toison de mes agneaux;

Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

21 Si j'ai levé ma main contre l'orphelin, parce que je me voyais appuyé à la porte;

Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

22 Que mon épaule tombe de ma nuque, et que mon bras soit cassé et séparé de l'os!

Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

23 Car la frayeur serait sur moi avec la calamité de Dieu, et je ne pourrais pas subsister devant sa majesté.

Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

24 Si j'ai mis dans l'or ma confiance, et si j'ai dit à l'or fin: Tu es ma sécurité;

Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

25 Si je me suis réjoui de ce que ma fortune était grande, et de ce que ma main avait beaucoup acquis;

Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

26 Si, voyant le soleil briller et la lune s'avancer magnifique,

Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

27 Mon cœur a été secrètement séduit, et si ma main a envoyé des baisers

Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

28 (Ce qui est aussi une iniquité punie par le juge, car c'est un reniement du Dieu d'en haut);

I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

29 Si je me suis réjoui du malheur de mon ennemi, si j'ai sauté de joie quand le mal l'a atteint

Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

30 (Je n'ai pas permis à ma langue de pécher en demandant sa mort dans des malédictions);

Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

31 Si les gens de ma maison n'ont pas dit: “Où y a-t-il quelqu'un qui n'ait été rassasié de sa viande? “

Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

32 (L'étranger ne passait pas la nuit dehors; j'ouvrais ma porte au voyageur);

Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

33 Si j'ai caché, comme Adam, mes fautes; si j'ai enfermé mon crime dans mon sein,

Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

34 Parce que je craignais la foule et redoutais le mépris des familles, en sorte que je restais tranquille et n'osais franchir ma porte.

A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

35 Oh! si quelqu'un m'écoutait! Voici ma signature: Que le Tout-Puissant me réponde, et que mon adversaire écrive son mémoire!

Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

36 Je jure que je le porterai sur mon épaule, je me l'attacherai comme une couronne,

Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

37 Je lui déclarerai le nombre de mes pas, je l'aborderai comme un prince.

Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

38 Si ma terre crie contre moi, et si mes sillons pleurent avec elle;

Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

39 Si je mange ses fruits sans l'avoir payée, si je fais rendre l'âme à ses maîtres,

Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

40 Qu'elle produise de l'épine au lieu de froment, et l'ivraie au lieu d'orge! C'est ici la fin des paroles de Job.

Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.