Job 24
1 Pourquoi n'y a-t-il pas des temps réservés par le Tout-Puissant? Et pourquoi ceux qui le connaissent ne voient-ils pas ses jours?
Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
2 On remue les bornes; on ravit les troupeaux, et on les fait paître;
Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
3 On emmène l'âne des orphelins, on prend pour gage le bœuf de la veuve;
Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
4 On fait écarter les pauvres du chemin, et les affligés du pays sont contraints de se cacher.
Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
5 Voici, ils sont dans le désert comme des ânes sauvages; ils sortent pour leur travail, espérant une proie; la steppe leur donne le pain pour les enfants.
Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
6 Ils moissonnent leur pâture dans les champs, ils maraudent dans la vigne de l'impie;
Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
7 Ils passent la nuit nus, faute de vêtement, et n'ont pas de quoi se couvrir contre le froid;
Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
8 Ils sont percés par la pluie des montagnes, et, manquant d'abri, ils embrassent le rocher.
A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
9 On arrache l'orphelin à la mamelle, on prend des gages sur le pauvre,
Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
10 On le force à marcher nu, sans vêtements, on fait porter les gerbes à des affamés.
Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
11 Ceux qui pressent l'huile dans leurs maisons, ceux qui foulent dans leurs pressoirs, ont soif.
Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
12 Du sein de la ville, les mourants se lamentent; l'âme des blessés crie; et Dieu ne prend pas garde à ces indignités!
Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
13 En voici d'autres qui se révoltent contre la lumière, qui ne connaissent pas ses voies, et ne se tiennent pas dans ses sentiers.
Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
14 Le meurtrier se lève au point du jour; il tue le pauvre et l'indigent, et, de nuit, il dérobe comme un voleur.
Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
15 L'œil de l'adultère épie le soir; il dit: “Aucun œil ne me verra, “et il se voile le visage.
Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
16 Ils forcent les maisons dans les ténèbres, ils se tiennent enfermés le jour, ils ne savent pas ce que c'est que la lumière.
Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
17 Car le matin leur est à tous comme l'ombre de la mort; si quelqu'un les reconnaît, ils ont des frayeurs mortelles.
Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
18 Ils disparaissent comme un corps léger sur la surface de l'eau; leur héritage est maudit sur la terre; ils ne prennent plus le chemin des vignes.
Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
19 La sécheresse et la chaleur consument les eaux de la neige; ainsi le Sépulcre dévore ceux qui pèchent. (Sheol h7585)
Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. (Sheol h7585)
20 Le sein qui les porta les oublie; les vers font d'eux bonne chère; on ne se souvient plus d'eux; l'injuste est brisé comme du bois.
Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
21 Lui qui tourmentait la femme stérile, sans enfants, et ne faisait aucun bien à la veuve;
Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
22 Qui entraînait les puissants par sa force; qui se levait et nul n'était sûr de sa vie:
Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
23 Dieu lui donnait de la sécurité, et il s'y appuyait; et ses yeux étaient sur leurs voies.
Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
24 Ils s'étaient élevés: un peu de temps encore, ils ne sont plus; ils s'affaissent, ils sont emportés comme les autres; ils sont coupés comme une tête d'épi.
Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
25 S'il n'en est pas ainsi, qui me convaincra de mensonge, et mettra à néant mon discours?
Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
