Job 15
1 Alors Éliphaz, de Théman, prit la parole, et dit:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Le sage répond-il par une science vaine, et remplit-il de vent sa poitrine?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Discute-t-il avec des propos qui ne servent de rien, et avec des paroles sans profit?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Bien plus, tu abolis la piété, et tu détruis la prière qui s'adresse à Dieu.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Ton iniquité inspire ta bouche, et tu as choisi le langage des rusés.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Ta bouche te condamne, et non pas moi; et tes lèvres témoignent contre toi.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Es-tu le premier-né des hommes, et as-tu été formé avant les montagnes?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 As-tu entendu ce qui s'est dit dans le conseil de Dieu, et as-tu pris pour toi la sagesse?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Que sais-tu que nous ne sachions? Quelle connaissance as-tu que nous n'ayons aussi?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Il y a aussi parmi nous des cheveux blancs, des vieillards, plus riches de jours que ton père.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Est-ce donc peu de chose pour toi que les consolations de Dieu et les paroles dites avec douceur?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Pourquoi ton cœur s'emporte-t-il? Et pourquoi tes yeux regardent-ils de travers?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 C'est contre Dieu que tu tournes ta colère, et que tu fais sortir de ta bouche de tels discours!
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Qu'est-ce qu'un mortel pour qu'il soit pur, et un fils de femme pour qu'il soit juste?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Voici, Dieu ne se fie pas à ses saints, et les cieux ne sont pas purs à ses yeux.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Combien plus est abominable et corrompu, l'homme qui boit l'iniquité comme l'eau!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Je t'instruirai, écoute-moi. Je te raconterai ce que j'ai vu,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Ce que les sages ont proclamé, ce qu'ils n'ont point caché, l'ayant tenu de leurs pères.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 A eux seuls ce pays avait été donné, et l'étranger n'avait pas pénétré chez eux:
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 “Toute sa vie, le méchant est tourmenté, et un petit nombre d'années sont réservées au malfaiteur.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Des bruits effrayants remplissent ses oreilles; en pleine paix, le destructeur vient sur lui.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Il ne croit pas pouvoir sortir des ténèbres, et il se voit épié par l'épée;
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Il court çà et là, cherchant son pain; il sait que le jour des ténèbres lui est préparé.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 La détresse et l'angoisse l'épouvantent; elles l'assaillent comme un roi prêt au combat;
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Parce qu'il a levé la main contre Dieu, et a bravé le Tout-Puissant:
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 Il a couru vers lui, avec audace, sous le dos épais de ses boucliers.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 L'embonpoint avait couvert son visage, et la graisse s'était accumulée sur ses flancs;
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 C'est pourquoi il habite des villes détruites, des maisons désertes, tout près de n'être plus que des monceaux de pierres.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Il ne s'enrichira pas, et sa fortune ne subsistera pas, et ses propriétés ne s'étendront pas sur la terre.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Il ne pourra pas sortir des ténèbres; la flamme desséchera ses rejetons, et il s'en ira par le souffle de la bouche de Dieu.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Qu'il ne compte pas sur la vanité qui le séduit; car la vanité sera sa récompense.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Avant le temps, il prendra fin, et ses branches ne reverdiront point.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 On arrachera ses fruits non mûrs, comme à une vigne; on jettera sa fleur, comme celle d'un olivier.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Car la famille de l'hypocrite est stérile, et le feu dévore les tentes de l'homme corrompu.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Il conçoit le tourment, et il enfante la peine; et son ventre prépare une déception. “
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
