Job 12
1 Et Job prit la parole, et dit:
Odpověděv pak Job, řekl:
2 Vraiment, vous êtes tout un peuple, et avec vous mourra la sagesse!
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3 J'ai pourtant du sens aussi bien que vous, je ne vous suis point inférieur; et qui ne sait de telles choses?
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4 Je suis un homme qui est en risée à son ami; un homme qui invoquait Dieu, et Dieu lui répondait! En risée! un homme juste, intègre!
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5 Mépris au malheur! telle est la pensée des heureux; le mépris est réservé à ceux dont le pied chancelle!
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6 Elles sont en paix, les tentes des pillards, et toutes les sécurités sont pour ceux qui irritent Dieu, qui se font un dieu de leur bras.
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7 Mais interroge donc les bêtes, et elles t'instruiront; ou les oiseaux des cieux, et ils te l'annonceront;
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8 Ou parle à la terre, et elle t'instruira; et les poissons de la mer te le raconteront.
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9 Qui ne sait, parmi tous ces êtres, que la main de Dieu a fait cet univers?
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10 Qu'il tient en sa main l'âme de tous les vivants, l'esprit de toute chair d'homme?
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11 L'oreille ne juge-t-elle pas des discours, comme le palais goûte les aliments?
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12 La sagesse est dans les vieillards, et le discernement est le fruit des longs jours!
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13 Non, c'est en Dieu que se trouvent la sagesse et la force; c'est à lui qu'appartiennent le conseil et l'intelligence.
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14 Voici, il démolit, et on ne rebâtit point; il enferme quelqu'un, et on ne lui ouvre pas.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15 Voici, il retient les eaux, et elles tarissent; il les lâche, et elles bouleversent la terre.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16 En lui résident la puissance et la sagesse; de lui dépendent celui qui s'égare et celui qui égare.
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17 Il fait marcher pieds nus les conseillers; il frappe de folie les juges.
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18 Il relâche l'autorité des rois, et il serre la corde sur leurs reins.
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19 Il fait marcher pieds nus les prêtres, et il renverse les puissants.
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20 Il ôte la parole aux plus assurés, et il prive de sens les vieillards.
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21 Il verse le mépris sur les nobles, et il délie la ceinture des forts.
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22 Il met en évidence les profondeurs cachées dans les ténèbres, et il amène à la lumière l'ombre de la mort.
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23 Il agrandit les nations, et il les perd; il étend les nations, et il les conduit en captivité.
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24 Il ôte le sens aux chefs des peuples de la terre, et il les fait errer dans un désert sans chemin.
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25 Ils tâtonnent dans les ténèbres, sans aucune clarté, et il les fait errer comme un homme ivre.
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
