Isaïe 2
1 La parole qui fut révélée à Ésaïe, fils d'Amots, sur Juda et Jérusalem.
Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému.
2 Il arrivera, aux derniers jours, que la montagne de la maison de l'Éternel sera établie au-dessus des montagnes, et s'élèvera par-dessus les collines; et toutes les nations y afflueront.
I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové.
3 Et plusieurs peuples viendront et diront: Venez et montons à la montagne de l'Éternel, à la maison du Dieu de Jacob; il nous instruira de ses voies, et nous marcherons dans ses sentiers! Car la loi sortira de Sion et la parole de l'Éternel de Jérusalem.
A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
4 Il jugera entre les nations, et sera l'arbitre de plusieurs peuples. Alors ils forgeront de leurs épées des hoyaux, et de leurs lances, des serpes; une nation ne lèvera plus l'épée contre l'autre, et on n'apprendra plus la guerre.
Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.
5 Maison de Jacob, venez et marchons à la lumière de l'Éternel!
Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.
6 Car tu as rejeté ton peuple, la maison de Jacob, parce qu'ils sont pleins des pratiques de l'Orient et adonnés à la divination comme les Philistins, et qu'ils s'allient aux enfants des étrangers.
Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.
7 Son pays est plein d'argent et d'or, et il n'y a point de fin à ses trésors; son pays est plein de chevaux, et il n'y a point de fin à ses chars.
K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.
8 Son pays est plein d'idoles; ils se prosternent devant l'ouvrage de leurs mains, devant ce que leurs doigts ont façonné.
Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.
9 Et les hommes sont humiliés, et les grands sont abaissés; mais tu ne leur pardonneras point!
Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim.
10 Entre dans les rochers et cache-toi dans la poussière, pour fuir la frayeur de l'Éternel et la gloire de sa majesté!
Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho.
11 L'homme aux regards superbes sera abaissé, et l'homme orgueilleux sera humilié; et l'Éternel seul sera grand en ce jour-là.
Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.
12 Car l'Éternel des armées aura son jour, contre tout ce qui est orgueilleux et hautain, et contre tout ce qui s'élève, pour l'abaisser;
Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen,
13 Contre tous les cèdres du Liban, hauts et élevés, et contre tous les chênes de Bassan;
I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,
14 Contre toutes les hautes montagnes, et contre tous les coteaux élevés;
I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
15 Contre toute haute tour, et contre toute muraille forte;
I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou,
16 Contre tous les navires de Tarsis, et contre tout ce qui plaît à la vue.
I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná.
17 Et l'arrogance des hommes sera humiliée, et la fierté des grands sera abaissée; et l'Éternel sera seul élevé en ce jour-là,
A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den,
18 Et toutes les idoles disparaîtront.
Modly pak docela vymizejí.
19 Et l'on entrera dans les cavernes des rochers et dans les trous de la terre, pour fuir la frayeur de l'Éternel et la gloire de sa majesté, quand il se lèvera pour frapper la terre.
Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
20 En ce jour-là, l'homme jettera aux taupes et aux chauves-souris ses idoles d'argent et ses idoles d'or, qu'il s'était faites pour les adorer;
V ten den zavrže člověk modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadělali, aby se klaněl, totiž krtům a netopýřům.
21 Et ils entreront dans les fentes des rochers et dans les creux des montagnes, pour fuir la frayeur de l'Éternel et la gloire de sa majesté, quand il se lèvera pour frapper la terre.
I vejde do slují skal a do vysedlin jejich před hrůzou Hospodinovou, a před slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
22 Cessez de compter sur l'homme, qui n'a qu'un souffle dans ses narines; car quel cas peut-on faire de lui?
Přestaňtež doufati v člověku, jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?
