Proverbes 29
1 L'homme qui étant repris roidit son cou, sera subitement brisé, sans qu'il y ait de guérison.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Quand les justes sont avancés, le peuple se réjouit; mais quand le méchant domine, le peuple gémit.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 L'homme qui aime la sagesse, réjouit son père; mais celui qui entretient les femmes débauchées, dissipe ses richesses.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Le Roi maintient le pays par le jugement; mais l'homme qui est adonné aux présents, le ruinera.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 L'homme qui flatte son prochain, étend le filet devant ses pas.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Le mal qui est au forfait de l'homme, lui est comme un piège; mais le juste chantera, et se réjouira.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Le juste prend connaissance de la cause des pauvres; [mais] le méchant n'en prend point connaissance.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Les hommes moqueurs troublent la ville; mais les sages apaisent la colère.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 L'homme sage contestant avec l'homme fou, soit qu'il s'émeuve, soit qu'il rie, n'aura point de repos.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Les hommes sanguinaires ont en haine l'homme intègre, mais les hommes droits tiennent chère sa vie.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Le fou pousse au-dehors toute sa passion, mais le sage la réprime, et [la renvoie] en arrière.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Tous les serviteurs d'un Prince qui prête l'oreille à la parole de mensonge, sont méchants.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Le pauvre et l'homme usurier s'entre-rencontrent, et l'Eternel illumine les yeux de tous deux.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Le trône du Roi qui fait justice selon la vérité aux pauvres, sera établi à perpétuité.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 La verge et la répréhension donnent la sagesse; mais l'enfant abandonné à lui-même fait honte à sa mère.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Quand les méchants sont avancés, les forfaits se multiplient; mais les justes verront leur ruine.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Corrige ton enfant, et il te mettra en repos, et il donnera du plaisir à ton âme.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Lorsqu'il n'y a point de vision, le peuple est abandonné; mais bienheureux est celui qui garde la Loi.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Le serviteur ne se corrige point par des paroles; car il entendra, et ne répondra point.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 As-tu vu un homme précipité en ses paroles? il y a plus d'espérance d'un fou que de lui.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Le serviteur sera enfin fils de celui qui l'élève délicatement dès sa jeunesse.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 L'homme colère excite les querelles, et l'homme furieux [commet] plusieurs forfaits.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 L'orgueil de l'homme l'abaisse, mais celui qui est humble d'esprit obtient la gloire.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Celui qui partage avec le larron, hait son âme; il entend le serment d'exécration, et il ne le décèle point.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 L'effroi que conçoit un homme, lui tend un piège; mais celui qui s'assure en l'Eternel aura une haute retraite.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Plusieurs recherchent la face de celui qui domine; mais c'est de l'Eternel que vient le jugement qu'on donne touchant quelqu'un.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 L'homme inique est en abomination aux justes; et celui qui va droit, est en abomination au méchant.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
