Proverbes 19
1 Le pauvre qui marche dans son intégrité, vaut mieux que celui qui pervertit ses lèvres, et qui est fou.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 La vie même sans science n'est pas une chose bonne; et celui qui se hâte des pieds, s'égare.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 La folie de l'homme renversera son intention, et son cœur se dépitera contre l'Eternel.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Les richesses assemblent beaucoup d'amis; mais celui qui est pauvre, est abandonné de son ami.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Le faux témoin ne demeurera point impuni; et celui qui profère des mensonges, n'échappera point.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Plusieurs supplient celui qui est en état [de faire du bien], et chacun est ami d'un homme qui donne.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Tous les frères du pauvre le haïssent; combien plus ses amis se retireront-ils de lui? Poursuit-il? il n'y a que des paroles pour lui.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Celui qui acquiert du sens, aime son âme; et celui qui prend garde à l'intelligence, c'est pour trouver le bien.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Le faux témoin ne demeurera point impuni; et celui qui profère des mensonges, périra.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 L'aise ne sied pas bien à un fou; combien moins sied-il à un esclave, de dominer sur les personnes de distinction?
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 La prudence de l'homme retient sa colère; c'est un honneur pour lui de passer par-dessus le tort qu'on lui fait.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 L'indignation du Roi est comme le rugissement d'un jeune lion; mais sa faveur est comme la rosée sur l'herbe.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 L'enfant insensé est un grand malheur à son père, et les querelles de la femme sont une gouttière continuelle.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 La maison et les richesses sont l'héritage des pères; mais la femme prudente est de par l'Eternel.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 La paresse fait venir le sommeil, et l'âme négligente aura faim.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Celui qui garde le commandement, garde son âme; [mais] celui qui méprise ses voies, mourra.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Celui qui a pitié du pauvre, prête à l'Eternel, et il lui rendra son bienfait.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Châtie ton enfant tandis qu'il y a de l'espérance, et ne va point jusqu'à le faire mourir.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Celui qui est de grande furie en porte la peine; et si tu l'en retires, tu y en ajouteras davantage.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Ecoute le conseil, et reçois l'instruction, afin que tu deviennes sage en ton dernier temps.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Il y a plusieurs pensées au cœur de l'homme, mais le conseil de l'Eternel est permanent.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Ce que l'homme doit désirer, c'est d'user de miséricorde; et le pauvre vaut mieux que l'homme menteur.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 La crainte de l'Eternel conduit à la vie, et celui qui l'a, passera la nuit étant rassasié, sans qu'il soit visité d'aucun mal.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Le paresseux cache sa main dans le sein, et il ne daigne même pas la ramener à sa bouche.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Si tu bats le moqueur, le niais en deviendra avisé; et si tu reprends l'homme intelligent, il entendra ce qu'il faut savoir.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 L'enfant qui fait honte et confusion, détruit le père, et chasse la mère.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Mon fils, cesse d'ouïr ce qui te pourrait apprendre à te fourvoyer des paroles de la science.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Le témoin qui a un mauvais cœur se moque de la justice; et la bouche des méchants engloutit l'iniquité.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Les jugements sont préparés pour les moqueurs, et les grands coups pour le dos des fous.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
