Proverbes 12
1 Celui qui aime l'instruction, aime la science; mais celui qui hait d'être repris, est un stupide.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 L'homme de bien attire la faveur de l'Eternel; mais [l'Eternel] condamnera l'homme qui machine du mal.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 L'homme ne sera point affermi par la méchanceté; mais la racine des justes ne sera point ébranlée.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 La femme vaillante est la couronne de son mari; mais celle qui fait honte, est comme de la vermoulure à ses os.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Les pensées des justes ne sont que jugement; mais les conseils des méchants ne sont que fraude.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Les paroles des méchants ne tendent qu'à dresser des embûches pour répandre le sang; mais la bouche des hommes droits les délivrera.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Les méchants sont renversés, et ils ne sont plus; mais la maison des justes se maintiendra.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 L'homme est loué selon sa prudence; mais le cœur dépravé sera en mépris.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Mieux vaut l'homme qui ne fait point cas de soi-même, bien qu'il ait des serviteurs, que celui qui se glorifie, et qui a faute de pain.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Le juste a égard à la vie de sa bête; mais les compassions des méchants sont cruelles.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Celui qui laboure sa terre, sera rassasié de pain; mais celui qui suit les fainéants, est dépourvu de sens.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Ce que le méchant désire, est un rets de maux; mais la racine des justes donnera [son fruit.]
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Il y a un lacet de mal dans le forfait des lèvres; mais le juste sortira de la détresse.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 L'homme sera rassasié de biens par le fruit de sa bouche; et on rendra à l'homme la rétribution de ses mains.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 La voie du fou est droite à son opinion; mais celui qui écoute le conseil, est sage.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Quant au fou, son dépit se connaît le même jour; mais l'homme bien avisé couvre son ignominie.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Celui qui prononce des choses véritables, fait rapport de ce qui est juste; mais le faux témoin fait des rapports trompeurs.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Il y a tel qui profère comme des pointes d'épée; mais la langue des sages est santé.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 La parole véritable est ferme à perpétuité; mais la fausse langue n'est que pour un moment.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Il y aura tromperie dans le cœur de ceux qui machinent du mal; mais il y aura de la joie pour ceux qui conseillent la paix.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 On ne fera point qu'aucun outrage rencontre le juste; mais les méchants seront remplis de mal.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Les fausses lèvres sont une abomination à l'Eternel; mais ceux qui agissent fidèlement, lui sont agréables.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 L'homme bien avisé cèle la science; mais le cœur des fous publie la folie.
Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 La main des diligents dominera; mais la main paresseuse sera tributaire.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Le chagrin qui est au cœur de l'homme, l'accable; mais la bonne parole le réjouit.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Le juste a plus de reste que son voisin; mais la voie des méchants les fera fourvoyer.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 Le paresseux ne rôtit point sa chasse; mais les biens précieux de l'homme sont au diligent.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 La vie est dans le chemin de la justice, et la voie de son sentier ne tend point à la mort.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
